Česko konečně sleduje absence žáků. Chybí ale jasná pravidla a instrukce, jak je mají školy řešit

Prosinec je období, kdy se začíná vykreslovat, jaké výsledky budou mít žáci na konci pololetí. Známkuje se průběžně. Je vidět zlepšení či zhoršení oproti minulému roku. Když se známky zhoršují, může se navrhnout doučování, nabízet žákům více procvičování, motivovat ke zlepšení výsledků. 

Co ale dělat, když se zhoršuje absence, když jste některé žáky neviděli na svých hodinách dlouhé týdny? Problémy spojené s absencemi a jejich řešení mnohdy překračují hranice a možnosti škol. V nové analýze jsem se podíval na to, jak tento stav, v kterém jsou školy často bezmocné, zlepšit. 

Pro ředitele a ředitelky škol bych akcentoval část o českém kontextu řešení absencí. Pročetl jsem si metodiky a zákony. Konzultoval jsem možnosti se Society for All. Jedno z hlavních zjištění v analýze je:

Při identifikaci problému může být následně problém s řešením kvůli kapacitám a možnostem. Máme v obci sociální služby? Máme ve škole sociálního pedagoga? Má OSPOD dostatek lidí a času na tyto žáky?

Ještě těžší je správně nastavit řešení skrytých absencí. V textu jsem krátce popsal, jak to dělají v Anglii nebo v Německu a že i česká metodika popisuje, jak spolupracovat s lékaři při zjišťování příčiny nepřítomnosti. 

Souhrn analýzy:

• V Česku začne poprvé ve školním roce 2025/2026 ministerstvo školství sledovat počty absencí jednotlivých žáků od mateřské po střední školy. Na tato data lze navázat opatření pro řešení vzdělávacího neúspěchu.
• Absence žáků od pandemie rostou. V období před pandemií byl průměr zameškaných hodin na žáka 87,5 hodiny a v období pandemie a po ní to bylo 103 hodin. Nejvyšší počty absencí mají Ústecký, Karlovarský a Plzeňský kraj. Stejný trend potvrzuje alespoň třetina zemí z mezinárodního šetření OECD (OECD, 2024).
• Pravidelný sběr dat, včetně důvodů absencí nebo socioekonomických podmínek žáků je zavedenou praxí ve Skotsku, Austrálii, Dánsku, Anglii, Nizozemsku, Norsku, Chile nebo Japonsku.
• Absence jsou varovný signál vzdělávacího neúspěchu, protože za nimi může stát, kromě zdravotních problémů a nemocnosti, také nízký zájem rodičů o vzdělávání, nevyhovující bydlení, špatný psychický stav žáka nebo jiné patologické jevy v okolí žáka (drogy, dlouhodobý stres). Všechny zmíněné důvody potvrzují výzkumy jako silně rizikové pro odchod ze vzdělávání (Gubbels, 2019).
• V Česku chybí legislativně nastavené hranice neomluvených hodin, po kterých musí škola a zřizovatel zahájit jasně dané kroky pro návrat žáka do školy. Existuje pouze doporučující metodika MŠMT.
• V Nizozemsku, Francii, Lotyšsku nebo Belgii mají zákonem stanovené hranice neomluvených hodin, po nichž se začíná s nedocházejícími žáky pracovat. Základem je informační provázanost od škol přes zřizovatele až po stát a jasně nastavená povinnost mezioborově spolupracovat na řešení problému. Nechybí ani finanční podpora škol a celostátních programů. 
• Metaanalýzy neukazují, že by existovalo jedno spolehlivé řešení absencí. Doporučují se různé formy, které vyhovují místním podmínkám (Maynard et al., 2013) a omezují jejich příčiny (Sosu et al. 2021). Konkrétním opatřením, které je podložené výzkumy a zapadá do českého kontextu, je zapojení sociálních pedagogů ve školách. Náplní jejich práce totiž mohou být ověřené postupy pro snižování absencí: identifikace bariér a spolupráce s rodiči (Rogers, 2018, EEF, 2022, s. 15, s. 22). 

Dobré praxe z Česka: absence umí dobře řešit na místech, kde je hodně znevýhodněných dětí. Pomáhá vyjasnění komunikace s OSPOD nebo sociální pedagogové

Na základě dat nebo setkání na seminářích poznávám ředitelky, sociální pedagožky a zástupce OSPOD, kteří kvůli častým absencí žáků vytvořili nástroje nebo systém komunikace, aby necítili nejistotu a pomáhali dětem vrátit se zpět do škol. Nejistota v komunikace vzniká v otázkách typu: „Kdy mám řešit absence jako škola a kdy už se to týká pravomocí OSPOD? Jaké informace poskytuje OSPOD škole k případům.”

V katalogu dobré praxe si můžete přečíst o následujících přístupech:

• Město Klášterec nad Ohří: Sociální odbor se zaměřuje na prevenci školního neúspěchu (neprospívání, záškoláctví, pozdní nástup do MŠ) pomocí schůzek s výchovnými poradci ZŠ a ředitelkou MŠ. Výchovní poradci se schází se sociálními pracovníky města pravidelně a také je mohou kdykoliv telefonicky kontaktovat v případě problému.
• OSPOD Nymburk: „My si se školou zavoláme a řekneme si, že se tu začínají rýsovat potíže s nějakým dítětem a já jim řeknu, ať to zkusí zvládnout v rámci školy, což je první krok. Škola musí začít sama. Poté se zeptám, jestli vyčerpali všechny své možnosti. To je moje první otázka. Když mi vyjmenují, že jednali s dítětem, že jednali s rodiči, že se snažili o nastavení pravidel, ale ony stále nefungují, navrhnu jim: Pojďme uspořádat výchovnou komisi, a do té už může OSPOD vstoupit zcela legálně. Dřív bychom s tím dítětem neměli pracovat,“ shrnuje postup Zuzana Aghová, vedoucí OSPOD Nymburk.
• OSPOD Most a SOFA: Školy se naučily lépe organizovat výchovné komise, aby plnily svůj účel například při řešení neomluvených absencí a věděly, jak přestupek ohlásit a co následně očekávat od působení OSPOD. OSPOD a školy se na slaďovacích setkáních shodly na tom, kde začíná a končí jejich odpovědnost při řešení případů ohrožených dětí. Nedochází tak k nedorozuměním, jaké kroky mohla podniknout škola před nahlášením případů na OSPOD.

Alexandra Hynešová, vedoucí OSPOD Most popisuje ve videu navázání spolupráce a vyjasnění kompetencí se školami. 

• OSPOD Lanškroun: Při řešení případů dětí bylo pro OSPOD v Lanškrouně klíčové si se školami vyjasnit potřeby, kompetence a povinnosti. Mezi OSPOD a školami probíhají setkání. Na nich se probírají povinnosti, ale také nástroje, které obě strany mají. Překonávají se tak předsudky, že škola nebo OSPOD zanedbává svou práci. Učitelé a učitelky díky tomu mají jasné instrukce, že v případě problému (např. nedocházení žáka do školy) je potřeba svolat výchovnou komisi, které se může zúčastnit kurátorka pro děti a mládež a tím propojit informace školy a OSPOD.
• ZŠ Za Chlumem: Když dítě nepřijde do školy, ještě ten samý den dopoledne zaměstnanci školy, nejčastěji sociální pedagožka, volají rodičům a zjišťují důvod absence. Pokud škola nemá o dítěti informace dva až tři dny, vyráží za rodinou terénní pracovnice, adaptační koordinátorka nebo sociální pedagožka. To vede k aktivizaci rodičů – některé z nich se podařilo přesvědčit o smysluplnosti školní docházky díky rapidně se zlepšujícím výsledkům dětí.

Co si zobrazit v DataPAQ: o absencích toho zatím málo víme

V DataPAQ máme data o zameškaných (omluvené + neomluvené) a neomluvených hodinách. Data o absencích doteď nevykazovaly všechny školy, proto jsou dostupná pouze z vybraných škol navštívených Českou školní inspekcí, navíc jako průměr za delší časové období. 

Zameškané hodiny jsou vyšší v sociálně znevýhodněných ORP, ale někdy i v mikroregionech, kde chudoba není tak vysoká. Přesnější informace budou k dispozici na konci školního roku po vykázání dat za všechny školy. 

Koho také sledovat: Tady a teď

Organizace Tady a teď z Plzně poskytuje sociální služby a návazné programy, které zahrnují komplexní péči od mateřské školy až po střední vzdělávání. Na začátku listopadu přišla organizace o veškeré finance – 5,3 milionu Kč –, protože ekonomka podlehla tlaku útočníků na telefonu vydávajících se za policisty. 

Aby mohla organizace dále fungovat, můžete ji podpořit na jejich webu nebo na stránce Darujme.cz. 

Chyby se stávají a byla by škoda, kdyby skončily veškeré aktivity, které popisuji v příběhu na webu Dobrá praxe:

• Snížení nákladů za předškolní vzdělávání pro všechny děti v Plzni.
• Organizace rodičovské skupiny zajišťující včasný nástup potřebných dětí do mateřských škol a rozvíjení rodičovských kompetencí.
• Prosazení školské sociální práce (sociální pedagogové) na některých plzeňských školách. 
• Mentoringový program, aby žáci neskončili po základní škole na pracovním úřadě, ale úspěšně dokončili střední školu. 
• Realizace projektu Za děti bez dluhů, který změnil praxi i legislativu tak, aby se postupně snižovali počty dětskcýh exekucí. 

S trochu smutným koncem končím předvánoční newsletter. Nicméně vám přeji „zvladatelné” svátky a konec roku, jelikož jsem analytik, pracuji s daty a vím, že nějaký ten stres nebo napětí se dokáže přimotat i do Štědrého večera.

Práci PAQ Research můžete sledovat na sociálních sítích: Facebook, LinkedIn, Instagram a odebírat newslettery se studiemi a články. 

Honza Zeman