Většina Čechů má minimální ponětí o daních a veřejných výdajích. I to snižuje podporu reforem

Shrnutí:

• Většina Čechů má nízké znalosti o daních a veřejných výdajích. Sedm z deseti správně odpovědělo na méně než polovinu z 11 otázek v našem reprezentativním šetření pro Český rozhlas.
• Neznalost se týká všech zkoumaných oblastí – od regrese systému přes daňové výjimky až po výdaje státního rozpočtu. 
• Lépe se v systému orientují lidé s vyššími příjmy, vzděláním a zkušenostmi s daňovou optimalizací – například OSVČ nebo vlastníci nemovitostí. Právě tyto skupiny pak častěji profitují z výjimek a úlev.
• Lidé se znalostí daného tématu či problému častěji podporují reformy. Rozdíl může být až dvojnásobný. Naopak nízká informovanost vede k podpoře statu quo, často i proti vlastním zájmům.
• Nejvíc reformní podpory panuje u nejznámějších témat, kam patří zrušení výjimky na tiché víno a snížení zdanění nízkopříjmových zaměstnanců. Obojí by podpořilo 55 % lidí.
• Schodek či navýšení výdajů rozpočtu by čtyři z deseti Čechů řešili vyšším výběrem daní. Omezení investic a veřejných služeb by volilo jen 17 %, navýšení dluhu pak 12 %.

Proč záleží na znalostech

Zahraniční výzkumy ukazují, že většina dospělých má velmi nízkou tzv. daňovou gramotnost – porozumění nastavení daňového systému. To má dva důležité dopady. 

Zaprvé znalosti a chybná přesvědčení souvisí s chováním a rozhodováním lidí. Orientace v systémech daní, odvodů či dávek se u skupin obyvatel liší a souvisí s tím, jak efektivně dokáží uplatňovat různé daňové slevy a odpočty, využívat výhodnější systémy zdanění, zabezpečit se na důchod či čerpat veřejnou podporu.

Zadruhé výzkumy z mnoha zemí ukazují, že chybná přesvědčení o nastavení daní a výdajů ovlivňují politické rozhodování – včetně podpory opatření, která se respondentům nevyplatí. České výzkumy naznačují, že politické rozhodování voličů je ovlivněno velmi nepřesnými představami o nerovnostech či o ztrátách veřejných prostředků v korupci.

Náš reprezentativní výzkum (N=1259 respondentů mezi 18 a 75 lety) je jedním z prvních v Česku, který zkoumá míru znalostí a chybných přesvědčení o daních a veřejných výdajích a jejich souvislost s podporou reforem.

Výzkum se zaměřoval na specifické a důležité znaky českého daňového systému a obecné znalosti o výdajích. Respondenti vybírali ze tří možností, ve většině otázek nevyžadoval výzkum přesnou znalost sazeb a parametrů. Reprezentativní výzkum jsme připravili pro Český rozhlas.

Otestujte vlastní znalosti

Jak dopadli Češi

Sedm z deseti Čechů má nízké znalosti o daních. Odpověděli správně maximálně na 4 otázky z 11, které jsme jim položili. Jejich znalost se pohybuje na úrovni hádání. Základní sazbu daně z příjmu nezná 39 %. Na složitější otázky, které se týkají například srovnání celkového výběru se zahraničím, nezná odpověď okolo 80 % dospělých. Opravdu dobré znalosti má jen každý desátý. 

Úroveň znalostí se příliš neliší mezi typy témat, na která jsme se ptali. Nelze například říci, že by si Češi byli vědomi výjimek v českém daňovém systému, ale podceňovali jeho regresivitu (zatížení chudých). Jednotlivé typy znalostí mezi sebou také velmi málo korelují – není to tak, že by člověk se znalostí jedné daňové výjimky měl výrazně vyšší znalosti i u ostatních.

Lidé se lépe orientují v problémech, o kterých se v posledních dvou letech více mluvilo v médiích – zejména velké zatížení nízkopříjmových pracujících a nulová spotřební daň na víno (viz Tabulka 1 níže). 

Tabulka: Znalost jednotlivých daňových otázek

Zdroj: Šetření PAQ Research / Český rozhlas (Daně pod lupou), leden až březen 2025, 1 259 respondentů 

Jen každý desátý ví, že zdanění nemovitostí je regresivní – tedy že od vlastníků velmi drahých nemovitostí a pozemků vybírá stát nižší procento jejich ceny než od majitelů méně hodnotných nemovitostí. O výrazněji nižším zdanění vysokopříjmových OSVČ ve srovnání se zaměstnanci ví pouze čtvrtina. 

Lidé mají také výrazně zkreslené představy o veřejných rozpočtech jako celku:

• Necelá pětina dospělých ví, že celkový výběr daní ve srovnání s HDP (hrubý domácí produkt) máme v Česku nižší, než dělá průměr zemí Evropské unie (34 % vs 39 %). 
• Podobně na tom byla znalost výše státního dluhu. Pouze čtvrtina dospělých věděla, že český státní dluh je nižší než evropský průměr (42 % vs 90 % v poměru k HDP). 

Role vzdělání a příjmů

Úroveň znalostí daňového systému je vyšší mezi vysokoškoláky. Lepší znalosti mají taky lidé, kteří mají zkušenosti s vlastním podáváním daňového přiznání (zejména OSVČ). Klíčovým faktorem pro znalost daňového systému je však příjem. Liší se hlavně lidé na opačných koncích příjmového spektra:

• Více než polovina lidí z nízkopříjmových domácností (55 %) má velmi nízké znalosti (do dvou správných odpovědí z jedenácti otázek). 
• Naopak ve vysokopříjmových domácnostech má velmi nízké znalosti čtvrtina (26 %) – dvakrát méně než mezi nízkopříjmovými. 

V daních se lépe orientují lidé, kteří mají příjmy z kapitálu nebo pronájmu. Každý druhý (51 %) obyvatel těchto domácností má střední a vyšší znalosti. To platí jen pro každého čtvrtého (25 %) člena domácností, které příjmy z kapitálu či pronájmu nemají. „Lépe se v daňovém systému orientují muži a voliči vládních stran, ale je to právě důsledek jejich rozdílných příjmů, vzdělání, ekonomické aktivity a zkušeností s podáváním daňového přiznání,“ doplňuje socioložka Michaela Röschová.

Podpora reforem

Podle zahraničních výzkumů mají znalosti v oblasti daní a výdajů výraznou souvislost s podporou reforem. Ve výzkumu jsme se ptali na míru podpory šesti možných reforem, které souvisí s problémy ze znalostní části. Podpora se mezi jednotlivými tématy liší:

• Reformy u nejvíce známých problémů by měly nadpoloviční podporu. Jedná se hlavně o zrušení výjimky na tiché víno a snížení zdanění nízkopříjmových zaměstnanců, které by podpořilo shodně 55 % (proti je jen 39 % respondentů)
• Pro omezení tří dalších výjimek a regresivních prvků v daňovém systému byla typicky necelá třetina respondentů. Týká se to jak vyššího zdanění vysokopříjmových kancelářských OSVČ, vyššího zdanění nemovitostí s vyšší hodnotou pozemků a zrušení výjimek ve zdanění kapitálových příjmů. U těchto otázek větší část respondentů neví či je pro zachování statu quo a výrazně to souvisí právě s mírou znalostí.
• V neposlední řadě jsme se ptali na to, jak zajistit dostatečné finance na provoz státu, pokud by v kontextu existujícího schodku či navýšení výdajů na obranu nestačily provozní úspory. Vyšší výběr daní by zvolili čtyři z deseti dospělých (43 %); omezení investic a výdajů na veřejné služby či navyšování dluhu státu byly méně populární možnosti (17 %, respektive 12 %).

Podpora reforem souvisí se znalostmi problémů. Lidé, kteří mají obecně větší povědomí o nedostatcích a problémech českého daňového systému, ve větší míře podporují reformní změny ve většině oblastí. 

• Pro zvýšení daňového zatížení vysokopříjmových OSVČ je 48 % těch, kteří ví o mnohonásobně vyšším zdanění zaměstnanců ve srovnání s některými podobnými OSVČ, ale jen 26 % s malými znalostmi (podpora je ještě vyšší u respondentů s celkově vyšší znalostí daňového systému)
• Pro reformu regresivity danění nemovitostí je 55 % respondentů, kteří mají vysoké znalosti, ale jen 22 % s malými znalostmi. 

Detailnější pohled ukazuje, že podpora konkrétních návrhů vychází ze dvou aspektů. Ze znalosti specifického problému a toho, jak by respondenta zasáhla případná reforma. Například:

• Pro snížení zatížení nízkopříjmové zaměstnanecké práce je 71 % respondentů, kteří by z toho měli prospěch a ví, že toto zdanění je v Česku oproti západním státům vysoké. Ale jen okolo 50 % zbytku respondentů (o problému neví či se jich netýká)
• Pro zvýšení zdanění vysokopříjmových kancelářských OSVČ je 52 % respondentů, kteří ví, že je násobně nižší než u podobných zaměstnanců a změna by je nezasáhla. Ale jen okolo 20–25 % zbytku (o problému neví či se jich týká).
• Spotřební daň na tiché víno na úrovni šumivých vín by zavedlo 85 % respondentů, kteří ví o tom, že tichá vína mají nulovou spotřební daň a moc vína nepijí. Zbytek respondentů by sice tiché víno většinou také danil, ale častěji menší sazbou či není tak přesvědčen.
• Nemovitosti a pozemky s vyšší hodnotou by více zdanilo 43 % lidí, kteří ví o regresivitě českého systému daně z nemovitosti a nemají velmi hodnotné pozemky. Ve zbytku je podpora nižší.

„Celkově se potvrzují výsledky zahraničních výzkumů, že míra znalostí souvisí s politickým rozhodováním a jeho efektivitou. Nízko a středněpříjmoví zaměstnanci, kteří jsou v Česku daněni nadstandardně, mají o systému minimální znalosti. A kvůli tomu mají také menší požadavek na změny systému,“ komentuje výsledky průzkumu sociolog Daniel Prokop.

„Malá znalost umožňuje pokračovat systému, který výrazně závisí na danění zaměstnanecké práce, které se kvůli stagnaci daňových slev na poplatníka zvyšuje, a naopak v dalších oblastech nabízí skupinám – s často vyšší znalostí – úlevy, výjimky či regresivní nastavení daní.“

Znalosti o výdajích

Velmi nízkou znalost má většina Čechů i v oblasti konkrétních výdajů rozpočtu:

• O tom, že důchody stojí výrazně více než platy úředníků, neví tři pětiny lidí (60 %). Rozdíl je ve skutečnosti desetinásobný. Více než třetina lidí si ale dokonce myslí, že na úředníky dáváme více než na důchody.
• Okolo 60 % respondentů také nevědělo, že Česko dává na vzdělávání menší % HDP než průměr zemí OECD.

Znalost výdajů rozpočtu přitom výrazně souvisí s postojem, jak by měli politici řešit jeho nevyrovnanost. Využití daní jako nástroje řešení preferuje 50 % respondentů, kteří znali poměr výdajů na důchody a úředníky, ale už jen 25–35 % těch, kteří správnou odpověď neznali. 

„Dle doporučení NERVu je třeba vyrovnat rozpočet jak na straně výdajů, zejména efektivitou hlavních transferů či lepší zdravotní prevencí, tak na straně příjmů, které jsou pod úrovní okolních zemí,“ uvádí ekonom Petr Vilím, jeden z autorů.

Sběr dat

Sběr dat provedla agentura NMS Market Research od 27. ledna do 15. března 2025. Sběr probíhal online pomocí standardizovaného dotazníku (CAWI) na členech Českého národního panelu. Soubor je po převážení kvótně reprezentativní na českou populaci dospělých od 18 do 75 let z hlediska věku, pohlaví, vzdělání, ekonomické aktivity, celkového příjmu domácnosti, kraje, velikosti sídla, zaměstnaneckého a OSVČ příjmu. 

Dotazování se zúčastnilo více než 1 300 dospělých, z nichž do analýz vstupuje 1 259 primárních respondentů od 18 do 75 let. V datech byly provedeny kontroly kvality vyplnění a logické konzistence odpovědí (včetně vyhodnocení testů pozornosti). Respondenti s nekonzistentními odpověďmi, příliš rychle či nepozorně vyplněné, byly z analýz vyřazeni.