Svět i životní sny se mění, střední školy tomu mají odpovídat
Lidé mohou za život dělat různé věci. Jako naše Antonie Hrdinová.
Ahoj,
my jsme PAQ Research a přinášíme ověřené údaje o tom, jak se svět změnil. Někdo to cítí ve vodě, půdě, vzduchu, my děláme výzkum. Zkoumáme dlouhodobé bolesti, děláme pořádek v aktuálních tématech, sledujeme vývoj. Do poslední kategorie patří Život k nezaplacení, takzvané panelové šetření, ve kterém už víc než čtyři roky sledujeme české domácnosti. Kolik utrácí za jídlo i bydlení, kolik měsíčně ušetří, čeho se obávají i jak se jim spí a jestli bývají podráždění.
Poslední dvě otázky vychází z takzvaných diagnostických dotazníků. Zjišťuje se jimi duševní zdraví populace. Přesněji kolik procent lidí trpí symptomy středně těžké deprese nebo úzkosti. No a v listopadu to bylo 18 %. Nejvíc za celé měření, třikrát víc než před pandemií.
„Nacházíme se uprostřed zlomu, nikoli postupné změny,“ padlo nedávno v jednom hojně diskutovaném a sdíleném projevu. Kanadský premiér se v něm věnoval zejména mezinárodním vztahům. Jeho výzva k pojmenování reality – někdo by mohl říct i slepých skvrn – má ale širší platnost. Snad se sem vejde i duševní zdraví a poznání, jak moc souvisí s ekonomikou či bydlením.
„Starý řád se nevrátí. Neměli bychom kvůli tomu truchlit. Nostalgie není strategie. Ale z této trhliny můžeme vybudovat něco lepšího, silnějšího a spravedlivějšího,“ padlo také v projevu. Tak do práce.
Ze studií PAQ™
Až do 20. února mohou žáci a žačky podávat přihlášky na střední školy. Mají celkem tři přihlášky, zásadně záleží na jejich řazení. Až třetina uchazečstva loni ale řadila neefektivně, zjistili jsme. Jak to udělat správně?
🐯
Symptomy deprese nebo úzkosti reportuje, jak už padlo, nejvíc lidí od začátku pandemie. Víc tady.
Kde jsme promluvili
Analýzu přijímacích zkoušek převléklo do svých grafů – a o jeden obzvlášť zajímavý rozšířilo – datařstvo Českého rozhlasu.
Duševní zdraví se horší také u dětí a mladých lidí, upozorňují Seznam Zprávy.
Zhoršuje se i vzdělávání, ptají se na webu Novy, odpovídá mj. i Karel Gargulák.
Alarm píše o osudu superdávky pod novým ministrem.
Potřebným školám víc peněz? Karel s Ninou Fabšíkovou vysvětlují v Reparátu Českého rozhlasu takzvané indexové financování. Nina na toto téma též krátce promluvila v České televizi.
Prokop ve svém pravidelném interview na vlnách Radiožurnálu promluvil o majetkových nerovnostech, dírách v daních i oligarchii. A taky shrnul dopady naší loňské práce na svém LinkedInu – směle si ho tam přidejte a podpořte vzájemně svou kariéru!
Prokopnictvo měsíce
Český středoškolský systém trpí zásadním problémem. Příliš brzy a příliš hrubě rozhoduje o životních drahách lidí.
Málokdo má v 15 letech pořádnou představu o tom, co by chtěl dělat. My ale mladé lidi stavíme před mraveniště s 230 různými oborovými cestičkami. Odborné obory mívají proklatě úzké zaměření a málo všeobecného základu, absolventstvo své volby často lituje, živí se úplně něčím jiným, má složitější cestu na různé vysoké školy. Na nejžádanější obory – gymnázia – zase pustíme sotva pětinu deváťáků, byť na vysokou školu pak míří polovina populačního ročníku.
Nedává to smysl, je to kruté, při přijímačkách se rozdávají sáčky na zvracení.
Lepší by bylo nabízet víc lidem všeobecný základ – širší zaměření odborných škol a víc gymnázií či lyceí –, aby s ním pak mohli nakládat, jak si doba a jejich duše řekne.
Lidé totiž mohou dělat fakt různé věci, jak dokazuje Antonie Hrdinová, básnířka, písničkářka, pedagožka, autorka LARPů a v neposlední řadě naše grafička. Naposledy zpracovala grafy do studie o tom, jak třetina uchazečstva řadí své středoškolské přihlášky neefektivně. (Ale pamatujme, ani sebelepší přijímačky nevyřeší problém nešťastné oborové nabídky.)
Návrhy grafů dělá vždy analytický tým. Mnohdy však odevzdá poněkud složitější vizualizaci. Tehdy nastupuje naše grafické oddělení. „I u jednoduchých grafů jako ten výše bývá potřeba zkoušet více variant, než člověk přijde na to, kde je sdělení zásadní informace nejpřímější,“ popisuje Antonie.
V poslední publikaci jim se spolugrafičkou Stani Vaškovou dal největší práci následující graf.
Jeho finální podoba nakonec vznikla na žlutém lepíku, když se Antonie po několika pokusech vrátila k obyčejné tužce. „Je ale skvělé, když po dlouhém přemýšlení ‚co na tom vlastně nesedí‘ prožiju heuréka moment, udělám z grafu úplně nový a autoři souhlasí, že říká danou myšlenku lépe,“ říká.
„Člověk by nevěřil, jak moc čtení grafu změní jedna červená čára nebo třeba použití šedé na méně důležitá čísla.“
Do PAQ se Antonie dostala přes live action role play – larpy –, na jejichž organizaci se podílí ve spolku Rolling. Mezi prožíváním osudů legionářů na Sibiři (mají nečekaně volné role na zítra, ozvěte se!) či světa Disco Elysium se zmínila, že hledá práci. Pár týdnů na to už absolventka scenáristiky na Ježkárně, studentka estetiky na FF UK a celoživotní nadšenkyně do kresby i malby už pomáhala s grafikou v sociologické organizaci, kde ji do tajů datavizu postupně zasvětila naše OG Lea Semerová.
Nově také Antonie učí teorii verše na své mateřské VOŠ Jaroslava Ježka. Jak jsme říkali, lidé mohou dělat různé věci – a střední školy by měly obzory spíš otevírat než cpát do přežitých fochů.
Oceňujete naši práci? Můžete ji podpořit!
Co ještě umí DataPAQ
RUD – rozpočtové určení daní. Kolik obce a kraje dostávají ze státního rozpočtu. Extrémně důležitá věc. Málo se o ní ví. Na podzim jsme vydali úvod do tématu. Brzy navážeme. Mezitím jsme nalili do DataPAQ přehledná data.
Co vlastně dělá RUDa z Ostravy, ptáte se? Půjčuje Tesly. Budoucnost vskutku patří elektrifikaci.
Mezitím zvažte ten zítřejší sibiřský LARP. Připravuje dobře na éru zlomu.
Mává PAQstvo