Strany v daních nabízí dílčí řešení bez větší reformy. Hodnotíme volební programy

V naší nedávné publikaci Chytřejší daně s Centrem veřejných financí a think-tankem IDEA při CERGE-EI navrhujeme komplexní zlepšení českého daňového systému. Daně v Česku mohou podporovat růst, omezovat dopady na chudší, mít méně neférových výjimek a vybírat dost na investice a služby, ukazuje studie. Reforma spočívá ve změnách v sedmi oblastech, podle kterých teď hodnotíme předvolební programy stran.

Jak shrnujeme ke konci tohoto policy briefu, strany nabízejí spíše dílčí řešení – například snížení zdanění práce –, které by mohly pomoci ekonomickému růstu. Návrhy však dostatečně nenaplňují další cíle Chytřejších daní. Patří sem oprava regrese v některých daních a omezení nesystematických výjimek, což by pomohlo zajistit adekvátní výběr pro veřejné rozpočty. 

Hodnotíme návrhy sedmi stran, které mají podle předvolebních výzkumů šanci překročit 5% hranici hlasů a dostat se do Poslanecké sněmovny. Vycházíme z publikovaných programů, které v některých případech doplňujeme o veřejná vyjádření hlavních představitelů stran.

Stahujte detailní tabulku s obsahy programů

1) Nižší zdanění zaměstnanců 

Česko má vysoké zdanění zaměstnanců, které odrazuje od účasti na formálním trhu práce. Problematické jsou relativně nízké a nominálně fixní základní slevy na poplatníka a děti, které vlivem inflace ztrácí reálnou hodnotu a které lidé s nejnižšími příjmy zároveň nemohou vždy plně vyčerpat.

• Piráti navrhují zvýšení slevy na poplatníka navázané na minimální mzdu. STAN ji chce pravidelně zvyšovat, ale neříká jak. Za účelem úplného vyčerpání navrhují přesun slevy do bonusu Piráti a STAN.
• Piráti, STAN i SPD navrhují zvýšení slev na děti. Piráti navrhují i částečné srovnání výrazně nižší slevy na první dítě oproti slevě na třetí a další dítě.
• ANO obecně hovoří o snižování daní pro občany, ale cíle by dosáhlo znovuzavedením specifických slev na studenta a tzv. školkovného. Vyšší sleva na poplatníka v bonusu v programu není, byť Andrej Babiš toto opatření podpořil v rozhovoru.
• SPOLU nemá v programu mnoho konkrétních daňových opatření. Jejich postoje proto můžeme odvodit pouze z mediálních výstupů – například Marek Benda (ODS) v rozhovoru pro iRozhlas pozitivně mluví o nižším zdanění práce, převážně u zkrácených úvazků. 
• Motoristé se zdanění zaměstnanců nevěnují. Stačilo! taktéž ne, a místo toho navrhují přímou podporu rodin vyššími příspěvky či zvýšení minimální mzdy. Tyto strany by tak zachovaly demotivačně vysoké zdanění zaměstnanců.

Neefektivní úlevou je naopak sleva na nepracující/ho manželku/a, která vytváří bariéru pro brzký návrat pečujících rodičů (v Česku většinou matek) na trh práce. Když se druhý z partnerů rozhodne více pracovat, domácnost ztrácí nárok na slevu 24 840 Kč ročně. Návrat na trh práce si tak může rozmyslet či ho odložit. Dnes je sleva omezena na rodiče dětí do tří let.

• ANO slevu navrhuje vrátit do původní podoby bez omezení a SPD by ji zachovalo všem domácnostem pečujícím o děti (bez limitu věku) a zdravotně postižené členy rodiny. 
• STAN se naopak staví proti tomuto opatření a zcela by slevu zrušil. Dopad na rozpočty rodin by vyvážil dodatečnou slevou na dítě do tří let, kterou by na rozdíl od současné slevy mohly čerpat i samoživitelky. Tuto kombinaci opatření doporučujeme v Chytřejších daních.

V neposlední řadě existuje ve zdanění práce limit v úrovni čtyřnásobku průměrné mzdy, nad který se neplatí sociální pojistné. Z toho benefitují pracující s velmi vysokými příjmy – například zaměstnanec s hrubou mzdou 400 tisíc Kč měsíčně odvádí na daních a pojistném o cca 4 procentní body méně než zaměstnanec se 150 tisíci Kč. V našem návrhu navrhujeme limit pojistného částečně zrušit, aby nedocházelo k daňové regresi u vyšších příjmů.

• Alternativou by bylo zavést vyšší (třetí) sazbu daně z příjmů fyzických osob (DPFO), která by nulové pojistné nad čtyřnásobek průměrné mzdy vyvážila. Takové opatření navrhuje STAN. DPFO se však v Česku uplatňuje nejen na příjmy z práce, ale i například z kapitálu – a je otázkou, jestli by výrazně vyšší sazba nebyla demotivační pro spoření a podnikání.

Více od nás ke zdanění zaměstnanců a možnost zvolit různé varianty do vlastní reformy najdete tady. 

2) Rovnější zdanění OSVČ

Ve zdanění OSVČ v Česku existují velké nerovnosti – jak mezi různými typy OSVČ, tak vůči zaměstnancům. Obzvlášť vysoké je zvýhodnění vysokopříjmových OSVČ s nízkými reálnými náklady. Kvůli štědrým paušálním výdajům a paušální dani může OSVČ s měsíčními tržbami v úrovni 125 tisíc Kč odvést na dani a pojistném méně (9 tisíc Kč měsíčně) než zaměstnanec s minimální mzdou (10 tisíc Kč). Tento stav křiví trh práce, motivuje ke švarcsystému a snižuje příjmy státu. 

Zdanění OSVČ se strany ve svých programech věnují jen okrajově. Spíše chtějí snižovat zdanění nízkopříjmových OSVČ než opravit zvýhodnění těch vysokopříjmových:

• ANO navrhuje zastavit plánované zvýšení minim pojistného OSVČ, které bylo součástí konsolidačního balíčku současné vlády. Motoristé dokonce chtějí minima zrušit a stanovit pojistné v poměru vůči zisku jako u OSVČ s vyššími příjmy. To by však znamenalo, že by nižší statisíce OSVČ s nízkými příjmy dosáhly pouze na minimální důchod. Životní úroveň těchto důchodců by pak musel stát dotovat nepojistnými dávkami. Lepším způsobem, jak ulevit nízkopříjmovým živnostníkům, by bylo snížení minim zdravotního pojistného – ty se nekonzistentně vyměřují z 50 % průměrné mzdy, zatímco sociální pojistné pouze z 40 % (po plánovaném zvýšení v roce 2026).
• Některé strany chtějí pomoci začínajícím nebo mladým podnikatelům. Nové OSVČ již dnes platí nižší minima sociálního pojistného, jejichž splátku si navíc mohou odložit. SPD navíc prosazuje nulovou daň z příjmu pro živnostníky do 26 let, jestliže řádně pečují o své nezaopatřené děti, STAN chce (bez bližší specifikace) snížit finanční náročnost pro nově začínající podnikatele a Motoristé chtějí začínající podnikatele po dobu 12 měsíců od daně zcela osvobodit. Částečná úleva pro nové OSVČ by mohla pomoct těm, kteří v rozjezdu podnikání čelí problémům s cash flow. Ovšem to není případ všech OSVČ a plošná úleva – spíše než například cílená na ty s nižšími příjmy – by byla neefektivní.
• SPOLU by paušální daň - která je administrativně jednoduchá, ale zdrojem velkého zvýhodnění vysokopříjmových OSVČ - rozšířila i na malé firmy.

Více od nás ke zdanění OSVČ a možnost zvolit různé varianty do vlastní reformy najdete tady.

3) Motivace k firemním investicím

Rychlejší odpisy na kapitálové výdaje mohou motivovat firmy k vyšším a produktivnějším investicím, dnes jsou ale nekoncepčně využívané jen na bezemisní automobily. Rychlejší a dobře zacílené odpisy by podpořily inovace, produktivitu a energetickou efektivitu lépe než dotace nebo plošné snížení daní skrze nižší sazbu daně z příjmů právnických osob (DPPO). Proto jsou odpisy součástí našeho návrhu daňové reformy. Rozpočtové náklady rychlejších odpisů by mohlo vyrovnat zvýšení sazby DPPO o 1 p.b. na 22 % po vzoru Spojeného království. To v roce 2023 zvýšilo hlavní daňovou sazbu o 6 p. b. spolu se zavedením okamžitého odpisování na vybrané typy investic.

• Pět ze sedmi stran podporuje rychlejší odpisy na investice, které se liší hlavně zaměřením. Pro ANO a Motoristy jsou to odpisy na „inovace“ a „inovativní investice“, u Pirátů investice do obranného průmyslu, u SPOLU a STANu investice „do technologií“.
• Žádná ze stran však nenavrhuje námi diskutované zvýšení sazby DPPO pro kompenzaci rozpočtové ztráty rychlejších odpisů. Opačným směrem jde ANO, které by sazbu DPPO naopak snížilo na 19 %. 
• Stačilo! chce zavést daň z mimořádných zisků pro vybraná odvětví (velké zbrojařské a energetické společnosti) a bankovní sektorovou daň ve výši 0,5 % z aktiv bank.

Více od nás k motivaci k firemním investicím a možnost zvolit různé varianty do vlastní reformy najdete tady.

4) Zdanění nemovitostí motivující stavět a pronajímat

Zdanění nemovitostí u nás nereflektuje reálnou hodnotu, takže více dopadá na nízkopříjmové vlastníky a chudší regiony. Pětina domácností s nejnižším příjmem z něj na dani z nemovitosti odvádí dvojnásobný podíl než nejbohatší pětina ze svého příjmu. Zdanění pozemků (oproti zdanění budov) je navíc velmi nízké, což nemotivuje k produktivnímu využití pozemků. Česko v neposlední řadě nevyužívá potenciálu daně jako velmi efektivního zdroje příjmů – zdanění pozemků je dle výzkumu OECD nejméně ekonomicky škodlivá daň, protože neomezuje nabídku na trhu. V Česku se na nemovitostech vybere jen 0,9 % příjmů (23,1 mld. Kč) ročně, zatímco průměr EU činí 2,5 % a ve srovnatelných zemích 2,25 %. Proto v Chytřejších daních navrhujeme navázat daň z nemovitosti na hodnotu pozemku a zvýšit ji. To by omezilo regresivitu a umožnilo přiblížit celkový výběr úrovni okolních zemí.

• Strany regresi a obecně výši zdanění nemovitostí ve svých programech neřeší. Částečnou výjimkou jsou Piráti, kteří chtějí zvýšit daně v málo zastavěných zónách určených pro bydlení a zdanit nemovitosti vlastněné občany nepřátelských států (68násobnou daní). 
• Stačilo! chce zavést speciální daň z prázdných a nevyužívaných bytů (déle než rok; ve výši 10 % z tržní ceny nemovitosti). Dále chce družstva a obce dočasně zprostit daně z nemovitosti, pokud budou své byty pronajímat za dostupný nájem.

Součástí naší reformy zdanění nemovitostí jsou i další opatření pro zlepšení dostupnosti bydlení. Navrhujeme omezení či zrušení odpočtů hypotečních úroků z daně, které přehřívají poptávku po nemovitostech. Úlevu v hodnotě cca 10 mld. Kč čerpají především vysokopříjmoví. Efektivnější by bylo ulevit domácnostem, které si chtějí pořídit bydlení, plošným snížením zdanění práce. Dále navrhujeme snížení výdajového paušálu pro krátkodobé ubytovací služby, jako je Airbnb, či odečet daně z nemovitosti od daně z pronájmu, což by motivovalo vlastníky využít nemovitost na trhu s nájemním bydlením. Také navrhujeme zrušení osvobození od daně při prodeji investiční nemovitosti, které je dnes umožněno splněním tzv. časového testu. Osvobození stimuluje poptávku po nemovitostech, které nemusí být nutně využity k bydlení.

• Hypotečním odpočtům se strany nevěnují. ANO a SPD by hypotéky podpořily nedaňově, například formou příspěvků, což podobně jako odpočty může přehřívat poptávku po nemovitostech.
• Z dalších opatření STAN navrhuje odrazovat od krátkodobých pronájmů a motivovat k využívání nemovitostí k bydlení. Navrhují zregulovat ubytovací platformy propojením informací katastru nemovitostí s Finanční správou k identifikování budov, kde nemá nikdo trvalý pobyt a zároveň zde není přiznána daň z pronájmu. 
• ANO zdůrazňuje potřebu zajistit bydlení pro všechny, uvažuje o „daňových úlevách pro dlouhodobé investory“, které by ale v případě neoptimálního nastavení mohly dále stimulovat poptávku po nemovitostech. Zároveň chtějí dát možnost obcím zavést regulaci krátkodobých pronájmů a daňové úlevy pro majitele nemovitostí v dlouhodobém pronájmu inspirované portugalským modelem (formou daňové slevy za nájemní smlouvu na dobu neurčitou).

Více od nás ke zdanění nemovitostí a možnost zvolit různé varianty do vlastní reformy najdete tady.

5) Zacelení mezer ve zdanění kapitálu a dědictví

Zdanění majetku je v Česku celkově nízké. Platí to zejména pro velmi majetné osoby. Česko je unikátní kombinací plného osvobození od zdanění kapitálových zisků (časovým testem), absencí dědické daně či zdanění bohatství a možností vynulovat daň z příjmů z pronájmu (a ztrátu uplatnit například v příjmech z podnikání). Ekonomicky efektivním způsobem, jak omezit velké daňové zvýhodnění velmi majetných domácností a zpomalit růst majetkových nerovností, by bylo zdanění dědictví s vysokou hodnotou. Další možností by bylo omezení zvýhodnění (časového testu) při prodeji cenných papírů a firemních podílů, což by však mohlo mít negativní důsledky na motivace domácností produktivně investovat své úspory či podnikatelů budovat firmy.

• Stačilo! jako jediné navrhuje zavést dědickou a darovací daň se silnými progresivními prvky. Dědictví by bylo osvobozeno do 10 milionů Kč, do 50 milionů Kč by podléhalo 5% sazbě daně a nad tento limit 10% sazbě. Tyto sazby jsou v zahraničním porovnání velmi nízké a je otázkou, zda by byl výběr dostatečně vysoký vůči administrativním nákladům této daně.
• Piráti mimo program deklarují, že by znovu zavedli 40milionový limit osvobození kapitálových zisků od daně. Ten byl nedávno za podpory SPOLU, STAN, ANO a SPD zrušen na základě pozměňovacího návrhu k nesouvisejícímu zákonu. Naprosto nezdaněné prodeje akcií a podílů ve firmách (po splnění časového testu) jsou v evropském srovnání nestandardní a umožňují optimalizace, kterými si mohou vysokopříjmoví významně snižovat zdanění svých příjmů.

Více ke zacelení mezer ve zdanění kapitálu a dědictví a možnost zvolit různé varianty do vlastní reformy najdete tady. 

6) Omezení výjimek ve zdanění neřestí

Současné zdanění neřestí – tabáku, alkoholu a slazených nápojů – obsahuje nesystémové výjimky a ztrácí reálnou hodnotu inflací. To snižuje účinnost politiky minimalizace rizik a škod a zvyšuje společenské náklady spojené se závislostmi. Chybí například spotřební daň na tiché víno nebo slazené nápoje a pivo není adekvátně zdaněno podle obsahu alkoholu.

• Piráti plánují zvýšit spotřební daně u alkoholu a dalších rizikových produktů a z výnosů financovat zdravotní a environmentální opatření.
• STAN podporuje vyšší zdanění cigaret, alkoholu i slazených nápojů, kde navrhuje konkrétní regulační opatření dle tzv. polského modelu.
• SPOLU chce upravit spotřební daně tak, aby motivovaly k méně rizikovým alternativám. 
• Žádná ze stran se však konkrétně nezavazuje ke zdanění tichého vína a automatické valorizaci spotřebních daní.

Více k omezení výjimek ve zdanění neřestí a možnost zvolit různé varianty do vlastní reformy najdete tady. 

7) Systematičtější zdanění spotřeby

Daň z přidané hodnoty (DPH) je důležitou a stabilní složkou daňových příjmů a zároveň má oproti dani z příjmů menší negativní dopady na ekonomiku. Současné nastavení snížené sazby DPH 12 % je však neefektivní. Snížená sazba zahrnuje služby jako restaurace a hotely, čímž pomáhá spíše domácnostem s vyššími příjmy než nízkopříjmovým (aktuálně ze snížené sazby DPH v absolutních částkách benefituje dvakrát více pětina domácností s nejvyššími příjmy oproti pětině domácností s nejnižšími příjmy). Proto navrhujeme přesun zbytných služeb do vyšší sazby DPH a kompenzaci nízkopříjmovým domácnostem nižším zdaněním práce či snížením 12% sazby na zbývající nezbytné zboží a služby na 10 %, čímž by se přiblížila hodnotě snížené sazby DPH v zahraniční.

• Program ANO jde proti principům našeho návrhu a navrhuje sjednotit DPH na stravovací služby a podávání nealkoholických nápojů na sazbě 12 %, což by znamenalo přesun například DPH u kávy v restauraci z 21% sazby.
• Tři další strany chtějí snížení sazby na nezbytné položky. Motoristé výslovně odmítají zvýšení DPH, u léků na předpis dokonce navrhují nulovou sazbu. Stačilo! chce nulovou sazbu DPH na základní potraviny, které jsou zdravé, vyrobené z českých surovin a zpracované v Česku. Piráti chtějí snížit DPH na kojeneckou vodu, hygienické potřeby a vybrané základní potraviny.

Více k systematičtějšímu zdanění spotřeby a možnost zvolit různé varianty do vlastní reformy najdete tady. 

Celkové hodnocení

Jak si celkově programy stojí z pohledu čtyř cílů, které jsme si vytyčili v Chytřejších daních? 

Prvním cílem je posílení růstu vyšší motivací k ekonomicky prospěšným aktivitám a omezení negativních externalit. Programy politických stran vesměs slibují daňové změny, které by pomohly trhu práce a firemním investicím. Efektivnosti výběru daní by pomohlo i zavedení jednotného inkasního místa, které je ve čtyřech ze sedmi programů (Motoristé, Piráti, SPOLU, STAN). Objevují se však i návrhy omezující ekonomický růst – například rozšíření demotivační slevy na nepracující/ho manžela/ku. Žádná ze stran navíc nenabízí koncepčnější, prorůstové vyvážení daňového mixu, které doporučují experti i mezinárodní organizace (tj. přesun od zdanění práce ke zdanění spotřeby a majetku).

Současný daňový systém je regresivní a výrazně zatěžuje nízkopříjmové, což je druhá oblast, kterou Chytřejší daně řeší. Strany se zaměřují na snížení zdanění nízkopříjmové práce (úpravy základních slev), ale nenapravují regresi u vyšších příjmů, například u zdanění OSVČ a majetku. Výjimkou je vyšší sazba DPFO u vysokých příjmů v programu STAN. 

Příliš se neobjevuje ani třetí cíl námi navrhované reformy – omezení výjimek a selektivních úlev, které existují ve spotřebních daních nebo u zdanění OSVČ a kapitálu.

Čtvrtým cílem naší reformy je ulevit současnému tlaku na veřejné rozpočty. Česku chybí nižší stovky miliard ročně na důležité investice a závazky, jako je dostatečné financování vzdělávání, obrany či rozvoj infrastruktury (viz graf). V programech se navíc objevují další oblasti, kde by strany zvýšily výdaje. Rozpočtový schodek je však dnes již okolo 2 % HDP. 

Strany typicky navrhují tři řešení tlaku na veřejné finance – omezení výdajů, důraz na ekonomický růst, který by snížil relativní míru zadlužení vůči HDP, a efektivnější výběr omezením úniků. Naopak žádná z nich explicitně neříká, že je nutné zvýšit celkový výběr daní. (Na základě jednotlivých návrhů je však možné usuzovat, že by se celkový výběr zvýšil při implementaci návrhů Stačilo! a STAN.)

Úspory na úřednících mohou být spíš kosmetické řešení s riziky

Strany přichází s návrhy úspor například v digitalizaci (všechny strany kromě Stačilo!) nebo v omezení dotací (Motoristé, Piráti a SPD). Často zmiňovanou oblastí je i úspora na úřednících. Rušení ministerstev a úředních agend chce nejvýrazněji ANO (sloučení Ministerstva pro místní rozvoj pod Ministerstvo průmyslu a obchodu, zeštíhlování úřadů), částečně SPOLU (zrušení Ministerstva pro místní rozvoj, omezení duplicit agend) a Stačilo! (rušení vybraných úřadů a ministerstev, diskuse o Senátu).

Na platy úředníků celkově vydáváme cca 40 mld. Kč ročně. Proto mohou být úspory maximálně v jednotkách miliard korun, zároveň se pojí s rizikem nižší efektivity státu a horších služeb. Nikdo se naopak nevěnuje jiným, relevantním oblastem výdajových reforem, jako je nadfinancování velkých měst v rozpočtovém určení daní (viz „Kde ušetřit 100 miliard a nezničit stát“).

Ekonomický růst nepokryje celý schodek

Programy spoléhají na růst jako řešení zvyšujícího se zadlužení (ANO a částečně Motoristé), ale potenciál je omezený. Rychlejší růst by zvýšil objem ekonomické aktivity, a tím i daňové příjmy. Proporčně k tomu by však narostla i část výdajů, které jsou na HDP přímo či nepřímo navázané. Jedná se například o závazky na výdaje na obranu, školství či platy státních zaměstnanců, ale i důchody. Dá se argumentovat, že by růst vedl k nižší míře zadlužení, která vyjadřuje celkový objem dluhu jako podíl HDP. To má však své limity. Současný růst zvládne bez zvýšení míry zadlužení pokrýt celkový schodek v úrovni cca 1,8 % (kalkulace na základě zatím nevydané studie think-tanku IDEA). Pokud by byl reálný růst rychlejší o 1 p.b. HDP ročně, růst by pokryl pouze schodek 2,2 %. Státní schodek však v roce 2024 činil 2,6 %, což nezahrnuje dodatečné výdaje na investice zmíněné výše. I s rychlejším růstem by tak bez snížení výdajů či zvýšení výběru zadlužení rostlo.

Potenciál omezení úniků není velký

Vyššího výběru lze také dosáhnout efektivnějším vymáháním a omezením šedé ekonomiky, ale maximálně v rozsahu nižších desítek miliard korun ročně. Šedá ekonomika v roce 2022 tvořila 13,5 % HDP (cca 1 bilion korun v dnešních cenách), což je výrazně nižší než průměr EU (17,3 %). Její omezení by tak vyžadovalo vysoké úsilí Finanční správy a omezení motivací k práci v šedé ekonomice, jako je demotivační nastavení exekučních srážek nebo snížení zdanění nízkopříjmových. Pomohly by také konkrétní nástroje, jako je EET, ale jejich dopady na rozpočty se pohybují okolo 10 mld. Kč. 

• EET navrhují zavést ANO a Stačilo!, proti jsou Motoristé a Piráti, kteří zmiňují alternativní opatření (jen pro velké provozy a zavedení digitálních účtenek).
• STAN zmiňuje e-fakturaci, která má podle nich také přispět k omezení úniků. Toto opatření má však být dobrovolné, proto je otázkou, zda by to problém úniků řešilo.

Další prostor existuje v omezení úniků a optimalizací ve zdanění práce – 180 tisíc osob pracuje na dohodu o provedení práce osvobozenou od pojistného u stejného zaměstnavatele, kde má hlavní pracovní poměr; přes 100 tisíc OSVČ pracuje ve švarcsystému. Na obojím stát ztrácí cca 10 mld. Kč. Omezení těchto úniků by však vyžadovalo omezení zvýhodnění obou režimů a přiblížení míry zdanění se zaměstnanci. To se neobjevuje v žádných programech. 

Čtyři strany (ANO, Piráti, SPD a Stačilo!) by rády řešily úniky firem do daňových rájů. Je pravda, že těmito úniky ztrácíme na DPPO až zhruba cca 40 mld. Kč ročně. Strany však nenabízí příliš konkrétní řešení, jak únikům předcházet (např. Piráti hovoří o zefektivnění výběru pomocí AI). Potenciál zlepšení činnosti Finanční správy je zároveň omezený, protože identifikace úniků není snadná a náprava obvykle musí být individuálně řešena soudně. Řešení tak spočívá spíše v lepší mezinárodní koordinaci na úrovni EU a OECD.

Strany ignorují potenciál zvýšení efektivních daní

Součástí řešení tlaku na veřejné finance by měly být všechny výše uvedené oblasti. Mají však své limity a politické náklady. Ve studii Chytřejší daně ukazujeme, že součástí řešení by mohlo být i zvýšení daní, které nemusí mít negativní vliv na ekonomiku a domácnosti. Žádná ze stran však nemá v programech zvýšení celkového daňového výběru a některé se výslovně staví proti.

Strany tak ignorují potenciál zvýšení daní z majetku a spotřeby, které při správném nastavení nemusí mít významný negativní dopad na ekonomiku (příkladem je výše zmíněná daň z nemovitosti). 

Daně by mohly být chytřejší

Programy přináší dílčí zlepšení, například úlevu nízkopříjmovým zaměstnancům, zvýhodnění investic zrychlenými odpisy nebo zvýšení zdanění neřestí. Už se však nezabývají narovnáním regrese u vysokopříjmových. Rovněž chybí omezení výjimek jako v rovnější zdanění OSVČ a efektivní řešení tlaku na veřejné rozpočty.

Strany proto mají prostor své povolební plány ještě zlepšit. Český daňový systém má potenciál, aby lépe pomáhal růst, méně zatěžoval nízkopříjmové, měl méně nesystematických a neférových výjimek, přičemž ulevil napjatým veřejným rozpočtům. Inspiraci příští vládě nabízí Chytřejší daně. 

Celou studii máme na webu chytrejsidane.cz, kde si každý může navolit vlastní reformu a vyhodnotit její dopady v čtyřech klíčových oblastech.

Děkujeme Michalu Šoltésovi (IDEA při CERGE-EI) a Markétě Malé (Centrum veřejných financí) za komentáře.