Rodičovský příspěvek se opět navyšuje skokově. Lepší by byl postupný očekávatelný růst

Rodičovský příspěvek by se měl od začátku příštího roku zvýšit o 50 tisíc korun. Podobně jej navýšily i dvě předchozí vlády. Skoková navýšení se ale pojí s dlouhodobou nepředvídatelností i rizikem, že hodina rozdílu v narození dítěte způsobí pro rodiny zásadní finanční rozdíl. Alternativu nabízí automatická valorizace, která by navyšovala příspěvek pravidelně každý rok. Systém tak fungoval do roku 2012.

Automatickou valorizaci aktuálně v různých variantách navrhovali v pozměňovacích návrzích poslanci KDU-ČSL, Piráti i STAN. Nebyly ale přijaty, novela teď putuje do Senátu.

V následujícím policy briefu počítáme, jak by automatická valorizace rodičovského příspěvku vypadala. Hledáme přitom variantu, která zajistí stabilní a dostatečný růst, přičemž dlouhodobě vyjde stát na podobné peníze jako skokové navyšování. 

Jako nejlepší variantu doporučujeme navázání na průměrnou mzdu, zastropovanou na 5 % meziročního navýšení. Nejbližší alternativou z pozměňovacích návrhů je určení celkové výše rodičovského příspěvku podle dvacetinásobku minimální mzdy.

Rodičovský příspěvek a jeho zvyšování

Rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory určená rodičům dětí zpravidla do tří let věku a v současnosti činí jeho celková výše 350 000 Kč. Podmínkou je, že čerpající rodič osobně a celodenně pečuje o dítě (dítě mladší 2 let může být v předškolní péči maximálně 120 hodin měsíčně, u starších dětí se docházka nesleduje). Čerpání je navíc individuálně omezeno maximální měsíční částkou odvozenou od výše předchozího příjmu. Nízkopříjmovým rodičům nebo matkám bez předchozího příjmu to omezuje maximální tempo čerpání rodičovského příspěvku.

Vláda chce příspěvek od roku 2027 zvýšit na 400 000 Kč. Opozice navrhuje kromě jednorázového skoku zavést také automatickou valorizaci. To znamená, že by se příspěvek v budoucnu zvyšoval spolu s růstem mezd nebo inflací bez potřeby dalších politických rozhodnutí. 

Skoková navýšení rozdělují rodiče podle data narození dítěte. Jedna rodina tak může z rodičovského příspěvku dostat o 50 000 Kč více než druhá jen kvůli pár hodinám mezi narozenými na přelomu roku. To představuje 1 700 Kč měsíčně při čerpání rodičovského příspěvku do tří let dítěte a 2 800 Kč měsíčně při čerpání do dvou let dítěte. Pravidelná automatická valorizace by rodičům poskytla větší jistotu ohledně budoucí výše příspěvku.

Nejistota dopadá nejvíce na nízkopříjmové domácnosti, pro které příspěvek tvoří 37,6 % příjmů domácnosti.[[1]] Pro desetinu domácností s nejvyšším příjmem příspěvek tvoří 6,6 % příjmů. Při plánování rodičovství mohou zastarávání hodnoty příspěvku vlivem inflace a nečekaná skoková navýšení výrazně ovlivňovat finanční plánování rodin. Očekávané každoroční navýšení by naopak vytvořilo transparentní a předvídatelné podmínky pro všechny.

Výše příspěvku v minulosti rostla automaticky, když byla navázaná nejprve na životní minimum a později na průměrnou mzdu. Po roce 2012 se však systém změnil v sérii skokových, často předvolebních navýšení. Celková výše příspěvku se naposledy měnila v roce 2024 za vlády Petra Fialy z 300 na 350 tisíc Kč. Předtím došlo ke zvýšení v roce 2020, kdy druhá vláda Andreje Babiše po osmi letech stagnace navýšila příspěvek z 220 tisíc na 300 tisíc Kč.

[[1]]: Průměrný podíl na příjmech desetiny domácností s nejnižším příjmem podle dat EU-SILC 2025.

Co je automatická valorizace 

Automatická valorizace pravidelně upravuje částku bez nutnosti nového politického rozhodnutí. Slouží k vyrovnání dopadů inflace anebo k dorovnání k růstu mezd ve společnosti. Často se přitom říká, že její výši „navážeme“ na jinou metriku.

Při zavedení automatické valorizace je třeba rozhodnout o dvou otázkách: podle čeho se bude částka zvyšovat a jaká bude její výchozí hodnota. V první otázce lze jako referenční ukazatel vybrat inflaci, průměrnou mzdu, minimální mzdu či jinou veličinu. Variantou je také zkombinovat více kritérií nebo přidat strop (například růst o inflaci, ale max o 5 % za rok). Výchozí částka je důležitá, protože valorizace má za cíl zachovat její reálnou hodnotu v čase. 

Argumenty pro automatickou valorizaci

První z výhod automatické valorizace je předvídatelnost pro současné i budoucí rodiče. Rodiče, kteří plánují založit nebo rozšířit svou rodinu, mohou počítat s předvídatelným vývojem příspěvku místo toho, aby spoléhali na to, zda se ho politici v daném roce rozhodnou navýšit.

Automatická valorizace zmírňuje vysoké rozdíly mezi rodiči dětí narozených jen pár dní od sebe. Při automatické valorizaci by rozdíly mezi lety přetrvaly, ale byly výrazně nižší. Konkrétní varianty ukazujeme na grafech níže.

Automatická valorizace udržuje reálnou hodnotu rodičovského příspěvku. Mezi jednotlivými navýšeními příspěvek ztrácí hodnotu, takže část každého „zvýšení“ jen doháněla inflaci. Například navýšení na 350 tisíc v roce 2024 z velké části jen dorovnalo reálnou hodnotu příspěvku na úroveň minulých let.

Automatická valorizace vyjímá navyšování rodičovského příspěvku z politických kroků zaměřených na získávání voličské podpory. Ke skokovým navýšením docházelo v období před sněmovními volbami, což z dávky činí spíš nástroj na získání hlasů než stabilní součást rodinné politiky. Každý takovýto skok navíc vyžaduje vlastní legislativní a administrativní kroky, kterých by při automatické valorizaci nebylo třeba. 

Automatická valorizace není v českém sociálním systému ničím novým. Automaticky se už valorizují důchody, jejichž výše je částečně navázána na růst mezd. Rodičovský příspěvek zůstává výjimkou ponechanou nahodilým rozhodnutím, takže jeho zahrnutí do systému automatické valorizace by spíše znamenalo odstranění nekonzistence než zavedení nového nástroje.

Argumenty proti 

Možnou námitkou proti automatické valorizaci je, že zavazuje budoucí rozpočty bez ohledu na vývoj finanční situace státu. Rizika ale omezují navrhované stropy pro maximální meziroční růst. Lze navíc předpokládat, že s klesající porodností budou celkové fiskální náklady na rodičovský příspěvek i přes automatickou valorizaci klesat.

Druhou zvažovanou námitkou je, že valorizace navázaná na inflaci může být pro státní rozpočet hůř předvídatelná než současný stav. Při vyšší inflaci, jako byla například v letech 2022 a 2023, by v příspěvku došlo k výraznějšímu nárůstu. Pro rodiny by toto navýšení bylo žádoucí, protože by se zároveň zvýšily i jejich výdaje, nepříjemné to naopak může být při plánování státních výdajů. 

Pro tento problém existuje několik řešení:

• Příspěvek lze navázat automatickou valorizací na výši průměrné mzdy, která zpravidla reaguje na inflaci pomaleji.
• Legislativně stanovit strop, o který může příspěvek meziročně narůst. 

Jak by mohla automatická valorizace vypadat

Porovnáváme automatickou valorizaci ve třech hlavních variantách podle toho, na co bude příspěvek navázán: na průměrnou mzdu, inflaci nebo minimální mzdu.

• Navázání na inflaci zajišťuje, aby si rodina za příspěvek koupila pořád stejně, takže i když ceny v obchodech rostou, kupní síla zůstává.
• Navázání na průměrnou mzdu drží příspěvek na úrovni s tím, jak se daří ostatním domácnostem, takže rodiče s malým dítětem nezůstávají pozadu, když výdělky ve společnosti rostou. 
• Navázání na minimální mzdu, jejímž cílem je zajistit, aby nízkopříjmové domácnosti vycházely s penězi, přenáší tento cíl i na rodičovský příspěvek.

Jako výchozí rok pro výpočet automatické valorizace jsme zvolili rok 2016. Od té doby se opakuje vzorec, kdy příspěvek tři až čtyři roky stagnuje, pak skokově vzroste, zhruba po jednom volebním období. Odpovídají tomu skoky v letech 2020, 2024 a plánované navýšení v roce 2027. Kdybychom začali už v roce 2012, kdy byla poprvé stanovena jednotná celková výše příspěvku pro různá tempa čerpání, vstoupila by do výpočtu osmiletá stagnace mezi lety 2012–2020, která praxi za poslední dekádu neodpovídá.

Podle průměrné mzdy

Valorizace podle průměrné mzdy roste plynule a v zastropované variantě vychází fiskálně téměř shodně se skutečným vývojem příspěvku. Bez stropu by příspěvek do roku 2027 překonal plánovaných 400 tisíc Kč a stál by ročně v průměru o 1,9 mld. Kč více. Strop 5 % efektivně omezuje tempo růstu v letech, kdy průměrná mzda rostla rychleji, a snižuje tak celkové náklady průměrně o 0,4 mld. Kč ročně oproti skutečným výdajům. Proto by tato varianta byla historicky nejblíže fiskální neutralitě a stát by za stejné peníze podpořil rodiče předvídatelně a férově.

Podle inflace

Valorizace podle inflace by stát vyšla levněji než skokové navyšování posledních let, zároveň by ale přinesla méně peněz rodinám. Významným rysem růstu podle inflace je prudký nárůst v letech 2022 a 2023, kdy inflace dosahovala 15 %. V takovém případě by byla i automatická valorizace nepředvídatelná. Zastropování toto navýšení zmírňuje, jak je patrné z variant s 5 % a 10 % limitem. Ani bez užití stropu není tato valorizace fiskálně neutrální, stála by ročně průměrně o 0,9 mld. Kč méně než tvořil skutečný výdaj.

Automatickou valorizaci navázanou na inflaci navrhuje v pozměňovacím návrhu k aktuální novele zákona o státní sociální podpoře bývalý ministr MPSV Marian Jurečka (KDU-ČSL). Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) už také podala návrh na zavedení automatické valorizace, podle kterého by se příspěvek zvyšoval v letech, kdy inflace přesáhne 5 %. Takové opatření by však stále vyžadovalo jednorázové navyšování pro kompenzaci inflace v letech, kdy nedosahuje tuto hranici. Jak argumentujeme výše, tyto skoky mají z pohledu plánování rodin i státního rozpočtu nevýhody. Podporujeme kroky směřující k automatickému zvyšování rodičovského příspěvku, ale doporučujeme hlubší diskusi o tom, podle jakého ukazatele jej valorizovat a jak upravit příslušnou legislativu.

Podle minimální mzdy

Valorizace podle růstu minimální mzdy vychází pro rodiny nejštědřeji, zároveň ale nejnákladněji pro stát, protože minimální mzda v posledních letech rostla rychleji než průměrná. Bez stropu by tak příspěvek v roce 2027 vystoupal nad 500 000 Kč a stát by v průměru vyšel o 5,8 mld. Kč ročně více. Strop 5 % přiblíží celkový náklad fiskální neutralitě, od skutečnosti se liší jen o 0,3 mld. Kč. Valorizace v tomto scénáři ale víceméně odpovídá 5% meziročnímu navýšení a nelze se bavit o „navázání“ na minimální mzdu. 

Jako poslední modelujeme scénář dvaceti násobku minimální mzdy, který ve svém pozměňovacím návrhu uvádí Piráti (konkrétně poslankyně Olga Richterová, Lenka Martínková Španihelová a Hana Ančincová). Varianta by od roku 2016 do roku 2027 vyšla stát průměrně o 0,4 mld. Kč ročně více a blíží se tak fiskálně neutrální variantě. Jedná se o jiný přístup než ve zbylých variantách, ale může být také efektivní. Nevýhodou variant vázaných na minimální mzdu může být budoucí blokování jejího zvyšování argumentem, že by taková změna zvýšila náklady pro stát.

Závěr

Existuje několik variant automatické valorizace, které zachovají hodnotu rodičovského příspěvku v čase a zároveň jsou fiskálně neutrální. Z našich modelovaných variant těmto podmínkám nejlépe odpovídá valorizace navázaná na průměrnou mzdu se stropem meziročního růstu 5 % nebo navázání na dvacetinásobek minimální mzdy.

Automatická valorizace sama o sobě kvalitní podmínky pro rodiče nevytvoří. K tomu je potřebná například i dostupnost předškolní péče, částečných úvazků pro rodiče, kteří se chtějí vrátit do práce, a obecně dostupnost bydlení. Těmto tématům se budeme věnovat v našich budoucích výstupech.

O automatické valorizaci mluvíme i v policy briefu o nastavení slevy na poplatníka, kde by v kombinaci s jinými opatřeními podpořila trh práce.