Přijímačky nanečisto ničí žákům sebevědomí a co dělat s těmi mobily?

V lednu psalo 39 tisíc deváťáků na svých školách přijímačky nanečisto od Cermatu. V češtině získali žáci průměrně 22 bodů z 50, zatímco v matematice to bylo pouze 11,5 b. z 50. S neúspěchem v matematice se na facebooku učitelky matematiky Štěpánky Baierlové objevily komentáře expertů čerpajících „z vlastní zkušenosti”. Mezi mé nejoblíbenější patří:

1. Testy nebyly těžké, ale žáci byli špatní.
2. Testy jsou dělané podle učiva a žáci ho nezvládají.

Obrázek: 90 % žáků získalo z matematiky mezi 0 a 23 body z 50 možných. Test neplní funkci ukázat nám nejlepší žáky v matematice. 

Pojďme se na argumenty podívat z pohledu dat, vědy o testování a faktů, jak systém tvorby testů funguje. 

1. Testy nebyly těžké, ale žáci byli špatní.

Účelem Jednotné přijímací zkoušky je, že chcete mít seřazené žáky podle jejich výsledků. Ne ověřit, jak těžké úlohy žáci (ne)umí vyřešit. Když přeženete obtížnost testu, jako nyní, tak se vám žáci seřadí na malém úseku bodů, jak psal můj kolega Jiří Münich pro Deník N: 

„Když je test tak těžký, že 90 procent žáků se nachází mezi 0 a 23 body z padesáti, jeho rozlišovací schopnost je zúžena na polovinu. Pro fungování testu to znamená, že dva žáci, kteří mezi sebou mohli mít jasný rozdíl 40 a 42 bodů, mají nyní oba 19 a jsou z pohledu testu nerozlišitelní. Test tak dává školám méně informací”. 

2. Testy jsou dělané podle učiva a žáci ho nezvládají.

Pokud má test dobře rozdělit žáky podle výsledků, má především ověřit, jaké učivo žáci zvládají. Testy mají vycházet z RVP pro základní školy, tuto informaci ale uvádí pouze jednou větou vyhláška (§ 13 odst. bod 2, vyhlášky č. 422/2023) a následně ji rozepisuje ve specifikacích požadavků Cermat (požadavky uvedené pro rok 2025/26 odkazují na dokument z roku 2022/2023). 

Konkrétnější propojení testových úloh s kurikulem by mohlo zajistit lepší předvídatelnost ze stran učitelů i žáků. Všechny strany by tak měly lepší a klidnější podmínky na přípravu. 

Mým osobním názorem je, že v Česku není obsah testů v jejich současné podobě pro učitele a žáky dostatečně čitelný. V RVP pro ZŠ má každý očekávaný výstup příslušný kód, jako např. výstup M-9-1-06: řeší aplikační úlohy na procenta (i pro případ, že procentová část je větší než celek). Tento výstup najdeme i ve specifikacích požadavků pro JPZ, ale stejný bod požadavku uvádí, že žák „vypočítá úrok z vkladu za jeden rok a daň z úroku,” což už mezi výstupy v matematice nenajdeme. Pouze v části RVP Výchova k občanství se po žákovi chce výstup: “vysvětlí význam úroku.”

Nyní se podívejme do Anglie. Provázání testů s kurikulem umožňuje stejná struktura kurikula a rámce (handbook) pro tvorbu testů. Ukažme si to na příkladu matematiky:

V šestém ročníku (konec stupně Key Stage 2) je v kurikulu (DfE, 2013, s. 136) oblast Čísla – zlomky a v ní je uvedeno, že by žák měl umět například: 

• ve stejném jmenovateli porovnávat a řadit zlomky, včetně zlomků > 1
• násobit jednoduché páry zlomků a zapisovat výsledek v nejjednodušší podobě
• konkrétní příklady, které by měl žák zvládat.

Rámec pro tvorbu testů z matematiky (DfE, 2016, s. 18) v oblasti Čísla – zlomky u šestého ročníku obsahuje stejná zadání. 

Rámec pro tvorbu testů dále popisuje: typy úloh, formát testových sešitů, pravidla pro sestavení a skórování testu a tzv. výkonnostní popis (performance descriptor) definující hranici/standard úspěšnosti.

Mobily ve školách podle výzkumů: lehce se sníží šikana a wellbeing, zbytek je na vás

Před prací na newsletteru jsem na zákaz mobilů neměl názor. Jelikož se ale jedná o aktuální téma, o němž se bouřlivě debatuje, podíval jsem se na závěry výzkumů z posledních let, abychom si mohli společně udělat názor: 

• V Itálii proškolili učitele druhého stupně, jak vzdělávat žáky o mediální výchově. Kurz obsahoval různé okruhy, především kontrola času užívání, hodnocení pozornosti v každodenním životě a správa online obsahu. Žáci vedeni těmito učiteli vykazovali nižší známky problematického chování (nedostatek spánku, dojem imaginárního příchozího upozornění). Nezvýšily se digitální kompetence, pouze nacvičili dovednosti pro zvládání vedlejších účinků práce s telefonem
• Výsledky studií jsou v případě dopadu na výsledky heterogenní. Poměrně stará studie z roku 2019 se dotázala tisícovky středních škol ve Švédsku, jaké dopady měl zákaz telefonů na výsledky žáků. Hlavním zjištěním je, že zákaz telefonů výsledky nezlepšil. Zkoumal se ale pouze vliv na výsledky, nikoliv na wellbeing, šikanu apod. Tento experiment napodoboval postup anglických výzkumníků, kteří přišli s výsledkem, že zákaz telefonů zvyšuje výsledky žáků. 
• OECD analyzovala data z mezinárodního šetření PISA 2022. Data obsahují zjištění, že na školách, kde se telefony používat nesmí, používá chytrý telefon téměř každý den nebo denně každý pátý student. 
• Ve Španělsku se zkoumal dopad zákazu telefonů v regionech Castilla-La Mancha a Galicia. Po zákazu telefonů ve školách klesl počet případů šikany o 9–18 % podle věku regionu. 

Z krátkého přehledu je vidět, že dopad na žáky je rozmanitý a těžko se měří, protože zákazy tu s námi nejsou dlouhou dobu. Každopádně záleží na dovednostech a přístupech škol, aby používání telefonů ve školách dokázaly nastavit tak, aby se žáci nejen odtrhli od displejů, ale také věděli, co je čeká, když ve 13:30 skončí výuka a ve zbytku dne je mohou sociální sítě, hry a reklamy opět pohltit. My dospělí v tom také nejsme stoicky klidní, akorát si myslíme, že na telefonech děláme něco důležitějšího.  

Koho sledovat: Novinářky a novináři ve školství jdou po správných tématech

Hodně novinářek a novinářů věnujících se školství jsou lidé na svém místě. Pryč je doba, kdy se v tématu neorientovali a čekali na experty nebo politiky, až jim předají svůj úhel pohledu. Novinářstvo má nastudované strategické dokumenty a zná problémy, které české vzdělávání pálí (nerovnosti ve vzdělávání, financování škol, konkurzy na ředitele, přijímací zkoušky, rámcové vzdělávací programy a jejich změny) Proto je dobré je sledovat. 

Níže přikládám výčet novinářů a jejich poslední práci. 

• Josef Mačí, Seznam Zprávy, Spádovou turistiku kvůli zápisům do škol řešil soud. Nechal v ní skulinu
• Zuzana Hronová, Denik.cz, Stres ve třídách vypíná žákům mozek, odborníci volají po změně systému
• Markéta Hronová, HN.cz, Školy popisují výhrady k reformě: Kompetence jsou fajn, ale nevíme, co mají děti vlastně umět 
• Markéta Lankašová, iDnes.cz: Chodí v terénu a zatoulané děti vrací do školy. V Jirkově zájem nekončí zvoněním 
• Marie Kuželová, Novinky.cz: Ukrajinské děti mohou v češtině excelovat. Školám se jejich výuka daří

Umístěním těchto zdrojů do jednoho seznamu vám neunikne, co se zrovna ve vzdělávání řeší. 

Co si zobrazit v DataPAQ

V DataPAQu jsou data z analýzy MŠMT o projekci počtu dětí ve věku 3–6 let ve vašem ORP. Můžete tak zhruba odhadovat, jak moc se vás bude týkat spojování mateřských škol pod 180 žáků, které se odvíjí od počtu žáků z prosince 2028. 

Ukazatel o predikci počtu dětí lze spojit s aktuálním počtem dětí v MŠ a vznikne vám zajímavý odhad, kolik dětí přibližně zmizí ve školkách v daném ORP. Propad o 30 % je vidět u měst blízkých Praze a Brnu: Dobříš, Šlapanice, Říčany nebo Beroun. Jak tuto situaci řešit popisujeme ve výstupech o místní školské správě nebo svazkových školách. 

Přijímací zkoušky, zákaz mobilních telefonů, žonglování s reformou rámcových vzdělávacích programů – pořád se ve školách něco děje. Já sám nečerpám přímo z terénu, ale sbírám příběhy lidí, z kterých vyzařuje klid, že se to vždycky nějak zvládne. Můžete si například přečíst příběh z Ludgeřovic nebo Hlučína a uvidíte, jestli vám to myšlenky někam posune. 

Práci PAQ Research můžete sledovat na sociálních sítích: Facebook, LinkedIn, Instagram a odebírat newslettery se studiemi a články. 

Honza Zeman