Nemám příznaky a nevím, kdy na ni chodit. Proč Češi zanedbávají preventivní prohlídky rakoviny
Zanedbaná prevence má fatální zdravotní dopady a zatěžuje české zdravotnictví.
Až polovina obyvatel Česka v klíčovém věku nechodí dostatečně často na preventivní prohlídky rakoviny. Nejčastěji to zdůvodňují tím, že nepociťují příznaky, tedy nepochopením smyslu prevence. Velká část zase očekává pozvánku od lékaře, kterou nedostanou, a tak se prohlídky nezúčastní. Vliv má také (ne)znalost správné frekvence. Ukazuje to reprezentativní výzkum společnosti PAQ Research. Zanedbaná prevence má přitom fatální zdravotní dopady a zatěžuje české zdravotnictví.
Lidé nad 50 let by měli pravidelně docházet na na preventivní prohlídku rakoviny tlustého střeva a konečníku. V posledních dvou letech tak učinilo pouze 46 % z nich. Podobný podíl vidíme i jinde. Na prevenci rakoviny děložního hrdla došlo v minulém roce pouze 44 % žen. Celkově se klíčových kontrol neúčastní dost pravidelně zhruba polovina lidí, z toho 20-25 % vůbec.
Graf: Kdy naposledy byl respondent na preventivní zdravotní prohlídce?
Zanedbaná prevence vede k předčasným úmrtím a dopadá na zdravotní systém. “České zdravotnictví je nadstandardně zatíženo chronickými a preventabilními nemocemi, které tvoří okolo tří čtvrtin jeho nákladů. Může za to nezdravý životní styl i nedostatečná prevence. Studie přitom ukazují, že většiny úspor ve zdravotnictví můžeme dosáhnout právě skrze prevenci,” říká jedna z autorek studie Eliška Dvořáková.
Lidé neznají správnou frekvenci návštěv
Lidé prevenci zanedbávají hlavně kvůli neznalosti. Nejčastěji říkají, že necítí příznaky. To znamená, že nerozumí smyslu kontrol. Týká se to zejména lidí nad 50 let, kteří nechodí na screeening rakoviny kolorekta (52 %) a v menší míře žen, které nechodí na mamograf a screening rakoviny děložního hrdla (38 %).
Graf: Jaké jsou důvody neabsolvování preventivních prohlídek…
Velký vliv má i absence povědomí, jak často na preventivní prohlídky docházet. Správnou frekvenci prevencí nádorů děložního hrdla a tlustého střeva nezná přes 40 % lidí v klíčovém věku. Tito lidé také screeningy častěji zanedbávají. Důležitost znalosti frekvence vidíme i u prevence nádorů děložního hrdla. Na prohlídky chodí jen 41 % žen, které neznají správnou frekvenci, čtvrtina z nich dokonce nikdy takovou kontrolu nepodnikla. Naopak na ně chodí 83 % těch, které frekvenci znají.
Graf: Jak často si respondenti myslí, že jsou doporučovány preventivní kontroly u lékaře?
Graf: Jak tato (ne)znalost souvisí s (ne)účastí na prevenci
“Pomohla by větší aktivita lékařů. Kdo zanedbává prevenci, velmi často říká, že čeká na pozvánku či doporučení daného vyšetření, to ale nepřichází. Existují i technologie, které dokážou přihlášky k prevenci nabízet automaticky. Motivační mohou být i pobídky v pojištění,” vyjmenovává sociolog Daniel Prokop.
Aktivita se vyplatí. Ekonomický rozměr prevence ukazuje studie McKinsey Global Institute, která vycházela z dat Global Burden of Disease Database 2017. Každá koruna investovaná do zlepšení zdravotního stavu má v Česku podle ní ekonomický přínos 1,7 Kč. Uspoří se totiž náklady ve zdravotnictví, lidé naopak nevypadávají z pracovního trhu.
Nemají termín a nemohu odejít z práce
Silný negativní vliv mají i různé bariéry. Respondenti uvádí, že by museli jet na kontrolu příliš daleko, nemohou se uvolnit z práce nebo pro ně neměli volný termín. To by částečně mohla řešit náhrada mzdy ze strany státu.
Nejvíce takové důvody uvádí ženy nad 45 let, které absentují v prevenci karcinomu prsu (32 %). Často také argumentují studem či strachem z diagnózy. Specifické důvody jsou v případě prevence nádorů rakoviny prsa častější, celková účast je totiž vyšší (74 %) a nelimituje ji tolik neznalost a pasivita lékařů.
Během covidu si klíčové prevence odložilo okolo 15 % lidí
Negativní vliv na prevenci měla i pandemie konaraviru, kdy lidé odkládali prohlídky, které nebyly akutní. Dělali to kvůli omezení rizikových kontaktů či z nedostatku termínů v době, kdy se upřednostňovala akutní péči.
Prevenci nádorů prsu a tlustého střeva si během covidu odložilo 14 % lidí v klíčové skupině. Část z nich šla na kontrolu později, ale 6 % ze 14 % lidí na screeening kolorektálního karcinomu už nešlo. Vzhledem k tomu, že základ řádně docházejících lidí je omezený, mohlo to znamenat krátkodobě až 30% a dlouhodobě cca 15% efektivní výpadek v prevenci.
Metodologie
Data pocházejí z panelového šetření českých domácností, které bylo základem panelového výzkumu Život během pandemie a nyní na něm probíhá výzkumný projekt Českého rozhlasu a agentury PAQ Research Česko 2022: Rok k nezaplacení. Reprezentativní vzorek se v jednotlivých vlnách pohybuje mezi 1600 a 1800 rozhovory. Tento report shrnuje zjištění z vlny dotazované od 25.7. do 3.8.2022.