Osmiletá gymnázia si vybírají z necelé pětiny páťáků. V Praze je přetlak, v regionech klid

Každý rok se s termíny Jednotných přijímacích zkoušek (JPZ) objevuje také diskuse o roli osmiletých gymnázií. Lidé na ně mají různé názory. Pro jednoho je to únik ze základní školy, se kterou není spokojený, pro druhého to může být přesvědčení, že svému dítěti zajišťuje to nejlepší vzdělání a někdo je zastánce názoru, že gymnázia jsou nejlepší školy pro nadané žáky.

Osmiletá gymnázia vybírají jen ze 17 % žáků v ČR. 

V roce 2025 bylo v pátých třídách cca 113 tisíc žáků (110 tis. v běžných třídách). Na osmileté gymnázium se hlásí cca 19 tisíc uchazečů, což dává dohromady kolem 17 % žáků (každý šestý páťák píše JPZ). Pokud se hlásí tak málo dětí, tak některé talenty mohou zůstat skryté, protože si z jakéhokoliv důvodu nepodají přihlášku (nezájem, socioekonomické znevýhodnění, vzdálenost školy, obavy z nepřijetí nebo třeba nízké sebevědomí). 

Mezi žáky, kteří se přihlásí, zároveň není vysoká konkurence. V Praze a Středočeském kraji je sice v průměru přijat každý třetí uchazeč, ale ve většině krajů je přijato kolem poloviny uchazečů, kteří se v rámci daného kraje na osmileté gymnázium hlásí. Nízký počet uchazčů zvyšuje pravděpodobnost, že nejsou vybráni ti nejlepší žáci, ale ti žáci, kteří se přihlásí. Data v grafu jsou z roku 2025. Ta z roku 2024 si můžete zobrazit i v členění na okresy v prohlížečce DataPAQ.

V prohlížečce dat od Cermatu lze v kartě Víceleté obory/gymnázia vidět, že zájem o gymnázia ovlivňuje dostupnost a poptávka (počet přihlášených na počet volných míst). Podíváme se na dva opakující se případy: rozdíly v poptávce u veřejných a soukromých škol a nízká poptávka v regionech.

1. Vysoká poptávka po veřejných školách, nižší na soukromých

V Praze je extrémně vysoká konkurence na veřejných osmiletých gymnáziích. V roce 2025 se nejméně žáků hlásilo na veřejné Gymnázium Christiana Dopplera – jazykový obor (224 uchazečů) a Gymnázium Karla Sladkovského – všeobecné zaměření (270 uchazečů). Průměrný percentil přijatých žáků v JPZ na tyto „nejméně populární veřejná gymnázia” je lepší, než kterého dosáhlo 90 % žáků v Česku. 

Poté jsou tu pražské soukromé školy, které jsou dostupné rodinám, jež nemají problém si dovolit  školné v řádech desetitisíců korun za rok. Rozdíl v počtu přihlášek na jedno místo vypadá u veřejných a soukromých gymnázií v Praze následovně: 

• Na nejméně populárním veřejném osmiletém gymnáziu připadá 6 přihlášek na jedno volné místo a na nejvíce populárním je to 14 přihlášek na jedno místo. 
• Na nejméně populárním soukromém osmiletém gymnáziu školy připadají 2 přihlášky na jedno volné místo a na nejvíce populárním je to 8 přihlášek na jedno místo. 

Výsledkem je, že průměrné percentily přijatých žáků na jednotlivá soukromá osmiletá gymnázia jsou v Praze 60-99 a na veřejná 84-98.

2. Nízká poptávka v regionech

Z úvodního grafu výše je zřejmě, že v Moravskoslezském, Karlovarském nebo Ústeckém kraji není tak vysoká konkurence na osmiletých gymnáziích. Zde platí, že pokud se gymnázia vzdálí od velkých měst, razantně se sníží poptávka a s ní i obvykle laťka pro přijetí. Jako příklad nám poslouží Ústecký kraj. 

Graf zahrnuje všechna veřejná všeobecná osmiletá gymnázia v Ústeckém kraji a pro srovnání také pražské Gymnázium Karla Sladkovského, po kterém byla v rámci Prahy „nejnižší” poptávka. Přibližně polovina gymnázií Ústeckého kraje potvrzuje celostátní trend: uspěje přibližně polovina přihlášených a někdy je konkurence ještě nižší. 

Plošné přijímací zkoušky by pomohly snížit jednu z nerovností, které osmiletá gymnázia vytvářejí 

Cílem textu bylo datově popsat, kolik žáků se hlásí na osmiletá gymnázia a jak se liší šance pro přijetí na základě nerovnoměrné poptávky ve velkých městech a v regionech. 

Osmiletá gymnázia si vybírají pouze ze 17  % páťáků. V Praze nebo Brně se na ně dostane výrazně nižší počet zájemců než v malých městech, kde je poptávka nižší. Velká konkurence jde zmírnit, když si uchazeč zaplatí za soukromé gymnázium, na kterých je v průměru potřeba méně bodů pro přijetí. Tyto fakta lze označit za nerovnosti. První jmenovanou nerovnost, že ne každý žák má možnost automaticky zjistit své šance na přijetí na gymnázium, by mohla řešit plošná JPZ pro všechny páťáky. 

Školili jsme Sdružení obcí Sedlčanska o datech

Na Sedlčansku spolupracuje 23 obcí v rámci jednoho společenství. Já a kolegyně/kamarádka Františka Tranová jsme k nim zajeli v rámci našeho projektu, v kterém se snažíme pomoct právě společenstvím obcí v práci s daty pro usnadnění administrativy a dalším úsporám. 

Setkání se konalo v obci Nedrahovice. Mají 469 obyvatel a je to obec jak má být: s rybníkem i kapličkou. Od začátku panovala mezi starostkami a starosty skvělá atmosféra. Nebyl problém mezi sebou sdílet, v čem se kdo nevyzná nebo v čem je kdo naopak napřed. 

Ukázali jsme si, co všechno jde najít v prohlížečce DataPAQ. Například počty obyvatel podle věku, počty narozených dětí nebo příjmy z RUD. Jen zaměstnanci Českého statistického úřadu museli trochu škytat, protože se neustále probíralo, proč nejsou v DataPAQ nejaktuálnější data za rok 2025, jenže my čekáme až budou v květnu zveřejněna.

Děkujeme za příjemné setkání, z kterého jsme si odnesli spoustu podnětů, co do DataPAQu přidat. 

Koho sledovat: Desegregace.cz má reporty o vzdělávání ve vašem městě

Ne všechna data můžeme lidem ukazovat na potkání. Kolik žáků nedokončí docházku nebo opakuje ročník v jednotlivých školách, není vhodné jen tak pověsit na internet. Pro Národní pedagogický institut a jejich projekt Desegregace.cz jsme vytvořili pracovní reporty, o které si může právě u NPI ČR požádat každé město, které zřizují více než dvě základní školy bez ohledu na zřizovatele.

Obrázek: Příklad dat z reportu. Data jsou dostupná i v neanonymizované podobě. 

Žakům přišly bodové výsledky za Jednotné přijímací zkoušky. Zda se dostali na školy, se dozví v pátek. Držím palce, ať se všichni dostanou tam, kam chtěli, a případně s nimi sledujte datovou prohlížečku Cermatu, kde už je možné najít kapacity pro druhé kolo. 

Práci PAQ Research můžete sledovat na sociálních sítích: Facebook, LinkedIn, Instagram a odebírat newslettery se studiemi a články. 

Honza Zeman