Studie: Jak udělat srážky v exekuci férovější a omezit propad samoživitelek do chudoby
Aktualizováno: 15. 8. 2022
Tato studie analyzuje, nakolik systém výpočtu nezabavitelného minima a exekučních srážek ze mzdy penalizuje některé domácnosti (samostatně žijící jednotlivci a samoživitelky/samoživitelé), a představuje dvě varianty reforem, které by postavení různých typů domácností v exekucích zrovnoprávnily. Mezi hlavní zjištění patří:
Aktuální systém exekučních srážek postihuje tvrději neúplné domácnosti
Aktuální systém exekucí srážek ze mzdy znevýhodňuje neúplné domácnosti v porovnání s úplnými. Pokud jsou v exekuci oba manželé (většina případů), oběma se v současnosti zvyšuje nezabavitelné minimum o 1/3 za manžela a o 1/3 za každé nezaopatřené dítě. V úplných rodinách tak dochází ke kumulování nezabavitelných částek, zatímco u samoživitelek/samoživitelů a samostatně žijících lidí nikoli. Toto zvýhodnění manželů v exekuci, a naopak penalizace jednotlivců a samoživitelů byly přitom změnami v systému srážek od 1. července 2020 ještě více posíleny.
Naše analýza ukazuje, že samostatně žijící lidé a samoživitelky/samoživitelé v důsledku toho aktuálně odvádějí exekuční srážky vyšší jak nominálně, tak ve vztahu k reálnému příjmu domácnosti v porovnání s manželi. Týká se to jak nízkopříjmových domácností (dospělí pobírají minimální mzdu), tak domácností s nižšími středními příjmy (75 % mediánu mzdy).
Nízkopříjmové domácnosti jednotlivců a samoživitelů se po uplatnění exekučních srážek ocitají pod hranicí chudoby. Ta aktuálně činí 12 818 Kč na spotřební jednotku domácnosti, zatímco příjmy po srážkách těchto domácností v nepřednostní exekuci se pohybují kolem 11 500 Kč (jedná se o tzv. ekvivalizované příjmy přepočtené na velikost domácnosti, tedy zohledňující reálnou životní situaci domácnosti). Pokud je exekuce přednostní, jednotlivci a samoživitelé se propadají hluboko pod hranici chudoby (u jednotlivců bez dětí ekvivalizovaný příjem 9 700 Kč, samoživitel s jedním dítětem 10 900 Kč).
Naopak úplné domácnosti s dětmi i bez dětí s nižšími a nižšími středními příjmy jsou proti propadu pod hranici chudoby většinově chráněny, a to i při přednostní exekuci.
Penalizaci jednotlivců a samoživitelů by zmírnila úprava současného systému
V naší studii představujeme dvě varianty reforem systému srážek v exekucích, které mají za cíl omezit jejich současný disproporční dopad.
V první variantě (PAQ 1) se výpočet nezabavitelného minima počítá pro domácnost jako celek a odvíjí od hranice chudoby (hranice ohrožení příjmovou chudobou). Vychází z toho, že exekvovaným členům domácnosti dohromady zaručuje příjem, který leží na 50 % mediánového ekvivalizovaného příjmu domácností v ČR. Reálný ponechaný příjem se pak stejně jako dnes odvíjí od toho, kolik si lidé vydělají nad tuto částku. Systém vyrovnává pozici samoživitelek a samostatně žijících lidí a všem dlužníkům nezávisle na typu domácnosti zaručuje stejné nezabavitelné minimum v přepočtu na spotřební jednotku.
Druhá varianta (PAQ 2) rovněž zohledňuje složení domácnosti, ale nemění současný systém výpočtu, pouze jeho parametry – jednotlivcům a samoživitelům ponechává vyšší nezabavitelnou částku, kteří musí sami platit fixní náklady domácnosti (nájem atd.), zvyšuje individuální nezabavitelné minimum (ze 75 % na 100 % životního minima a normativu bydlení). A zároveň ruší navýšení nezabavitelné částky na manžela/manželku.
Obě varianty reforem PAQ narovnávají současné disproporce mezi úplnými a neúplnými domácnostmi a zlepšují situaci samoživitelek/ samoživitelů a samostatně žijících. Ti se v exekuci stále (při jinak stejných příjmech) dostávají na nižší reálné ekvivalizované příjmy než domácnosti se dvěma dospělými, ale nepropadají se tak hluboko pod hranici chudoby, jak se děje nyní.
Této rovnoměrnější zátěže a vyšší ochrany aktuálně nejvíce postižených skupin před chudobou přitom není dosaženo za cenu snížení celkového výběru exekučních srážek. Naopak oba návrhy PAQ dokonce celkový výběr srážek navyšují (v průměru o 300 až 500 Kč), protože potlačují zvýhodnění úplných domácností, které v současnosti odvádějí nižší srážky než v minulosti.
Obě varianty PAQ vedou k podobným výsledným příjmům u manželských párů bez dětí a samoživitelek/samoživitelů, avšak PAQ 2 zůstává vstřícnější k úplným rodinám s dětmi za cenu nižších průměrných srážek (tedy výběru v exekucích).
Z hlediska narovnání příjmů různých typů domácností i ochrany před rizikem příjmové chudoby dosahuje PAQ 2 mírně lepších výsledků než PAQ 1. Zároveň představuje menší zásah do současného způsobu výpočtu nezabavitelných minim. Navržená varianta PAQ 2 tak ukazuje, že současný nerovnoměrný dopad srážek a disproporčně tvrdý postih neúplných domácností lze úpravou parametrů stávajícího systému výrazně omezit.
Pokud by bylo cílem v postcovidovém období podpořit ekonomiku domácností, parametry systémů lze v obou systémech výpočtu (PAQ 1, PAQ 2) upravit tak, aby výše srážek byla celkově nižší a zároveň bylo zachováno zrovnoměrnění dopadů.
Tvorba této studie byla podpořena grantem TAČR ETA Mapování dopadů ekonomické krize a optimalizace systémů daní, dávek, exekucí a insolvencí pro zmírnění jejích
nepříznivých vlivů (TL04000332).