Když to ve školách vře. Jak se (ne)řeší vzpoury proti ředitelům

Spory mezi vedením škol a veřejností, učiteli nebo zřizovateli jsou v poslední době mediálně oblíbené. Zřejmě se děly vždycky, ale aktuálně nastavují zrcadlo systému, v kterém se čím dál více ukazuje, že poslední slovo má zřizovatel – obec, město nebo kraj, což může být dobře nebo také špatně. 

Nespokojenost s vedením školy. Každý o tom někdy četl, někdo to dokonce zažil. Při zjištění pochybení odvolává ředitele nebo ředitelku zřizovatel na základě legislativy (§ 166 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb. školský zákon): 

• a) závažném porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, včetně zajištění odpovídající odborné a pedagogické kvality vzdělávání a školských služeb, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem,
• b) návrhu České školní inspekce podle § 174 odst. 14: Česká školní inspekce podává návrh na odvolání ředitele školy nebo školského zařízení zřizovaného státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí v případě zjištění závažných nedostatků v činnosti školy nebo školského zařízení.

Nová právní úprava od ledna 2026 výslovně uvádí možnost odvolat ředitele z důvodu nezajištění odpovídající odborné a pedagogické kvality vzdělávání a školských služeb, které bylo zjištěno zejména inspekční činností ČŠI nebo zřizovatelem.

Konkrétní případy, jak spory vedoucí k odvolání vedení probíhají:

• Přerov, 2024-2026 (ZŠ J. A. Komenského): Rodiče žáků podali petici za odvolání ředitelky. Mezi pojmenované problémy patřilo: přehlížení problémových jevů a šikany, nedostatečná podpora dětí se speciálními vzdělávacími potřebami nebo fluktuace pedagogů a žáků v posledních letech. Zpráva ČŠI napovídá o zhoršené úrovni řízení školy. Pro podporu ředitelky vznikla druhá petice s 68 podpisy zaměstnanců školy. Stížnosti se řešily od podzimu 2024. Ředitelka kvůli nim nebyla odvolána, město jen vyhlásilo v létě 2025 konkurz po zákoně stanoveném šestiletém funkčním období. Bývalá ředitelka je nyní stíhána za zpronevěru 400 tis. Kč.
• Bohuslavice, 2026 (ZŠ a MŠ Bohuslavice): ČŠI zjistila při kontrole nedostatky v řízení školy, nestabilitu pedagogického sboru, problematickou komunikaci s rodiči, učiteli i žáky. a nezlepšené problémy z minulé inspekce v roce 2022. V lednu se konal protest žáků, u kterého zasahovala policie. Rodiče v únoru sepsali petici. V březnu proběhlo zastupitelstvo, na kterém zřizovatel odmítl ředitele odvolat. V dubnu se objevila informace, že ČŠI podala zřizovali návrh na odvolání ředitele. V době publikace tohoto textu zůstává ředitel ve funkci.
• Hnojník, 2026 (ZŠ a MŠ Masarykova): Seznam Zprávy zjistily, že starostka do ředitelského křesla dlouhodobě prosazovala aktuálně odvolaného ředitele na úkor vítěze konkurzu, jehož se snažila donutit, aby se prvního místa vzdal. Pokud přijme, stane se zástupcem školy, pokud odmítne, bude mít potíže. Situaci doprovázel opět protest žáků, na které ředitel zavolal policii. Rodiče na svém protestu kritizovali nejen politizaci konkurzu, ale také nestabilitu pedagogického sboru způsobenou vedením školy. 
• Humpolec, 2026 (ZŠ Hradská): Krize na humpolecké základní škole naplno propukla v únoru 2026, kdy dlouhodobé vnitřní spory mezi vedením a pedagogickým sborem vyústily v hromadnou výpověď více než dvaceti pedagogů. Výsledkem byli nespokojení rodiče, protože jejich děti učili nekvalifikovaní učitelé. V březnu ředitelka školy pod tlakem událostí podala rezignaci, kterou se však vzápětí pokusila částečně zneplatnit. V březnu vyhlásila rada města konkurz po vyhodnocení stížností ze strany ČŠI, jež potvrdila nepříjemné pracovní klima a narušené mezilidské vztahy. Celý konflikt vyvrcholil v dubnu 2026, kdy město Humpolec do školy dosadilo krizového manažera, aby stabilizoval výuku a zajistil fungování školy po odchodu stávajícího vedení.
• K dalším problematickým událostem došlo v poslední době v Mariánských Lázních, Praze, Brně, Blovicích, Hostinném, Doubravě,  Karlových Varech nebo Karviné.

Řešení: vyšší odbornost a kapacity při výběru ředitelů a hodnocení jejich práce

Níže stručně popisuji nedostatky, kvůli kterým je náročné řešit potenciální odvolání vedení školy a jejich možná řešení, jež je samozřejmě nutné podrobněji analyzovat před jejich uvedením do praxe.

Nedostatky: proč je těžké odvolat ředitele (nebo se jako ředitel dovolat férového přístupu při neoprávněném obvinění).

• Odvolání z funkce může vyvolat správní řízení/soud, do kterého obecní zřizovatel nechce vstupovat z různých důvodů: nízká znalost školské legislativy, výdaje za právní služby, nejistota úspěchu. 
• Zřizovatel je jako obecní politik pod tlakem z různých stran, které vedení školy kritizují nebo hájí. 
• Každý z 3545 obecních zřizovatelů škol (MŠ i ZŠ) nemá pravděpodobně stejnou odbornost v oblasti školství. Někteří zřizovatelé dokážou ihned zhodnotit profesionalitu a koncepci vedení každé školy, zatímco jiní nemusí věnovat problémům ve škole pozornost. Odbornost zřizovatele opět hraje roli také v případě, aby zamezil neoprávněným obviněním vůči vedení školy.

V Česku jsme dali zřizovatelům odpovědnost za volbu a odvolání ředitelů. Nejednalo by se o špatný princip, kdyby nebylo obecních zřizovatelů tolik a tím pádem je potřeba víc než 3,5 tisíce expertů na školství, kteří poznají šikanu, špatné hospodaření nebo nevhodný přístup k učitelům či rodičům. Výsledek? Z dostupných dat za rok 2023–2024 víme, že proběhlo 1611 konkursů na ředitele škol (MŠ, ZŠ, SŠ) a u cca 112 z nich (7 %) škol zřizovatel rozhodl, že nejmenuje ani jednoho z doporučených uchazečů. V roce 2024/2025 nezvolil zřizovatel nejvhodnějšího uchazeče na základní škole v přibližně 50 konkursech z 429. 

Možná řešení: 

• Posílení role státu ve výběru ředitele. To lze to přeložit tak, že v konkurzní komisi mají většinu externí odborníci odvození od státu (lidé z MŠMT, ČŠI a jimi nominovaní experti – např. psycholog, zkušený ředitel apod.).
• Pokud komise doporučí pořadí kandidátů a vítěze, zřizovatel by jej měl povinně respektovat nebo před jinou odbornou komisí (MŠMT, ČŠI) zdůvodnit svůj nesouhlas. 
• Pokud zřizovatel nesouhlasí s doporučením komise, může celý konkurz zopakovat.
• Restart selhávající školy, pokud stát skrze ČŠI zjistí, že škola dlouhodobě selhává v kvalitě činností (např. nevyhovující výuka, chybějící strategické vedení, systematická práce s učiteli), inspekce navrhne odvolání ředitele a zřizovatel je povinen vypsat nový konkurz. 

Nedostatek systému: U konkursu se sejdou odborníci, ale jejich rozhodnutí má jen doporučující charakter. 

Konkursní komise se skládá z následujících členů: 

• 2 členové jmenovaní zřizovatelem,
• 1 člen určený krajským úřadem,
• 1 odborník v oblasti státní správy, organizace a řízení ve školství, personalista nebo psycholog,
• 1 člen určený školskou radou (pokud je ve škole zřízena),
• 1 člen určený pedagogickými pracovníky školy,
• 1 školní inspektor České školní inspekce.

Vyhláška o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích uvádí v § 5 odst. 6, že výsledné pořadí uchazečů má pro zřizovatele doporučující charakter. Z toho vznikají zvláštní závěry, že ředitelé s vysokým hodnocením od odborníků neuspěji u zřizovatelů (zvolených politiků), jako například v Karlových Varech.

Obrázky: V Karlových Varech v roce 2024 nezvítězili v konkursech Mgr. Vašíčková, Mgr. Šrámek, nebo Mgr. Fiala, přestože dostali od pracovní skupiny odborníků nejvyšší hodnocení. V důsledku politické rozhodnutí nakonec destabilizovalo část škol a muselo se zvolit nové vedení. 

Co si zobrazit v DataPAQ

Rozdrobenost zřizovatelů můžete zkoumat na mapě (nebo v tabulkách) s počty obecních zřizovatelů. Praha, Brno, Ostrava a další velká města mají více než jednoho obecního zřizovatele kvůli městským částem. Některé malé obce mají dva obecní zřizovatele z důvodu svazkového školství. 

Nejde tak o to, zda vaše obec zřizuje jednu nebo více škol, ale kolik okolních obcí ve vaší bezprostřední blízkosti zřizuje také školu a všechny musí mít dostatek odbornosti a financí, aby u nich školy fungovaly dobře. Jak zajistit, aby se společné kapacity budovaly mezi obcemi a regionech popisujeme ve výstupu o školské správě zde.

Koho také sledovat? EDUin s novým programovým ředitelem

Informační centrum o vzdělávání EDUin se stabilizovalo jako spolehlivý zpravodaj o novinkách ze světa školství. Stačí občas navštívit web nebo číst newsletter bEDUin, který vychází každý týden a shrne pro váš vše podstatné ze školství a nabídne zajímavé akce nebo rozhovory. EDUin také každý rok vydává Audit vzdělávacího systému, v němž se tento rok stala centrem pozornosti klesající demografie a její dopad na školy a také řízení kvality učebnic. Obzvlášť demografii se i v PAQ hodně věnujeme. 

Pokud jste doteď EDUin nesledovali nebo nevnímali, tak mu dejte v dalších týdnech šanci, neboť jako nový programový ředitel nastupuje Jan Vöröš Mušuta, který šest let působil na MŠMT jako ředitel odboru rovného přístupu ke vzdělávání a podpory pracovníků v regionálním školství.

Rozhodně si nemyslím, že všichni zřizovatelé v ČR jsou lajdáci, kteří neví, co se jim ve školách děje. Existuje spousta dobrých příkladů z Ostravy, Chebu nebo Prahy 7, kde jsou zřizovatelé a školy nerozluční partneři a určitě o nevím o spoustě dalších, podobných případů. 

Přeji hodně sil do zbytku školního roku, který končí o dva dny dříve, což je pro školy dobrá nebo špatná zpráva podle toho, kolik zaplatili záloh za výlety nebo jiný program. 

Práci PAQ Research můžete sledovat na sociálních sítích: Facebook, LinkedIn, Instagram a odebírat newslettery se studiemi a články. 

Honza Zeman