Dávky čerpá jen polovina ohrožených domácností. Informování by dostalo desetitisíce rodin z nejhorší chudoby

 Shrnutí

• Od srpna 2026 nahradí čtyři dosavadní dávky tzv. superdávka. Pokud se výrazně nenavýší čerpání oproti současným dávkám, využívat ji bude jen zhruba třetina oprávněných osob. I mezi ohroženými domácnostmi by čerpala jednu z nahrazovaných podpor zhruba polovina domácností s nárokem.
• Pokud by superdávku začaly čerpat všechny ohrožené domácnosti, zhruba 40 tisíc by se jich mohlo dostat z nejhorší chudoby. Celkové výdaje by tak oproti současnosti vzrostly o 8 mld. Kč ročně. To je vzhledem k velkému dopadu na chudobu méně než u jiných plošných opatření (daně, důchody).
• Lidé si nejčastěji chybně myslí, že nesplňují podmínky nároku. Mezi ohroženými domácnostmi bez dávek si to myslí zhruba 60 %. Mezi dalšími důvody nečerpání se objevuje také administrativní náročnost, stud či nepříjemné zkušenosti s úřady z minulosti.
• Pomohla by lepší informovanost zranitelných skupin přes ÚP, ČSSZ nebo zdravotní pojišťovny. Důležitou roli může hrát i šíření kalkulačky. Lidé totiž často podceňují výši svého nároku či neznají výhody superdávky, jako je sjednocení žádostí nebo zrušení dokládání energií. To přitom označují za motivační.
• Stát by měl zvážit také zavedení automatického prodloužení nároku. Dvě třetiny domácností by motivovalo k podání žádosti, kdyby mohly po třech měsících pobírání superdávky jednorázově prodloužit její výplatu o další tři měsíce bez dokládání příjmů a nákladů. To by zároveň snížilo administrativu státu.

---

Co mění superdávka

Od června 2026 nahrazuje tzv. superdávka čtyři dávky hmotné nouze a sociální podpory – příspěvek na živobytí, doplatek a příspěvek na bydlení a přídavek na děti. 

Superdávka omezuje nárok některých středněpříjmových a majetných domácností, pomůže rodinám v jednodušším čerpání více podpor dohromady. Zároveň ale poškodí menší domácnosti a některé nájemníky z dražších měst.

Klíčovým problémem přitom zůstane nízké čerpání podpory mezi lidmi, kteří na dávku mají nárok. Následující analýza dat výzkumu Život k nezaplacení (1 930 domácností, z toho 436 s nárokem na superdávku) ukazuje bariéry čerpání, jejich dopady i motivace, které by mohly čerpání posílit.

Kolik oprávněných čerpá dávky 

Čerpání nepojistných dávek je dlouhodobě nízké. Příspěvek na bydlení na konci roku 2025 čerpalo 25 % oprávněných domácností a přídavek na dítě 32 % oprávněných domácností. Alespoň jednu ze čtyř dávek slučovaných do superdávky čerpalo jen zhruba 30 % domácností s nárokem na superdávku (první pruh v grafu 1).

Pokud se čerpání výrazněji nezvýší, můžeme podobnou míru čerpání očekávat i po plném přechodu na superdávku.

Dávky často nevyužívají ani nízkopříjmové domácnosti. V dolní příjmové pětině domácností s nárokem na superdávku čerpá alespoň jednu ze slučovaných dávek jen necelých 40 % domácností.

V této studii se zaměřujeme zejména na domácnosti, kterým po zaplacení bydlení zbývají jen malé příjmy. Mezi ty řadíme domácnosti, kterým zůstane méně než dvojnásobek životního minima.^, To činí např. u jednotlivců 11 000 Kč. Zároveň začleňujeme jen domácnosti, které o sobě explicitně neříkají, že dávky nepotřebují. 

Skupinu jsme pojmenovali „ohrožené domácnosti“. I mezi těmito domácnostmi očekáváme, že bude superdávku pobírat jen 52 %.

Zvýšení čerpání podpory mezi nejchudšími představuje jednu z klíčových možností, jak lze snížit chudobu českých domácností. Chudobu obecně snižuje růst mezd, nižší danění práce, správně fungující důchodový systém a právě dávkový systém. Dávky přitom díky svému cílení snižují chudobu s nižšími rozpočtovými náklady. 

Vztah míry čerpání dávek, chudoby a nákladů vychází následujícím způsobem.

Pokud se nezvýší míra čerpání oprávněnými, potom zavedení superdávky může oproti současnosti vést:

• k mírnému navýšení středně intenzivní chudoby,
• úspoře státního rozpočtu 5 mld. Kč.

Pokud by superdávku navíc čerpaly všechny ohrožené domácnosti (třetí sloupec v grafu 2), odhadujeme, že by oproti současnosti:

• podíl velmi chudých domácností klesl zhruba o čtvrtinu (z 4 % na 3,1 %), tedy o zhruba 40 tis. domácností (vzhledem ke statistické chybě činí spodní hranice odhadu 20 tis. a horní 60 tis. domácností),
• podíl domácností se střední intenzitou chudoby by se nezvýšil narozdíl od zavedení superdávky bez změny čerpání,
• vzrostly výdaje státu o 8 mld. Kč. To je podstatný výdaj. Díky svému zacílení ale vede k vyšší redukci chudoby než jiná plošná opatření. Výdaj odpovídá navýšení důchodů o zhruba 230 Kč měsíčně, což by chudobu snížilo výrazně méně. Je také efektivnější než cenové stropy energií či snížení spotřebních daní.

Superdávku by mohly čerpat též všechny domácnosti s nízkými zbytkovými příjmy (čtvrtý sloupec v grafu 2) či všechny domácnosti s nárokem. To se však nejeví pravděpodobné, protože deklarují, že dávku nepotřebují. Rozšíření čerpání na všechny domácnosti s nárokem by navíc mělo jen omezený vliv na snížení méně intenzivní chudoby. Stát by se měl proto zaměřit na to, aby dokázal oslovit klíčovou skupinu ohrožených domácností.

Důvody nečerpání

Zhruba polovina oprávněných domácností, které dávku nečerpají si myslí, že nesplňuje podmínky nároku na dávku (kvůli výši příjmů nebo dalším důvodům). Naše údaje přitom naznačují, že na dávku pravděpodobně nárok mají. Přesvědčení o nesplnění podmínek je častější u přídavků na děti, na které má nárok podstatná část chudších rodin (s příjmem do hranice ve výši 3,4násobku životního minima, tedy okolo 45–55 tisíc čistého u čtyřčlenné domácnosti).

Část respondentů uvádí, že dávku nepotřebují. To je naopak častější u přídavku na bydlení. Častěji se jedná o starší lidi a domácnosti důchodců. Čerpání příspěvku na bydlení je proti přídavku na dítě celkově víc omezeno složitým dokladováním a stigmatizací. 

Necelá čtvrtina oprávněných zdůvodňuje nečerpání příspěvku na bydlení psychologickými důvody. Stydí se dávky čerpat nebo uvádí špatné zkušenosti s chováním zaměstnanců na úřadech. Ještě častější jsou administrativní bariéry.

Mezi ohroženými domácnostmi zhruba 60 % chybně věří, že nesplňují podmínky příspěvku na bydlení. V obdobné míře chybují i u přídavku na dítě. Polovina z ohrožených si stěžuje na administrativní náročnost. Bariéry se tedy koncentrují u skupin s největší potřebou podpory.

Překážky se mohou snížit, až se příspěvek na bydlení začlení do jednotné dávky. MPSV si při tvorbě superdávky zvýšení míry čerpání explicitně kladlo za cíl. To nicméně vyžaduje i cílenou komunikaci, která se zaměří právě na uváděné překážky.  

Důvody nečerpání – včetně účinnosti různých forem komunikace – je však třeba dále zkoumat na větším vzorku potenciálních příjemců.

Jak domácnosti odhadují výši nároku

Respondentů jsme se zeptali, na jakou výši superdávky mají podle svého odhadu nárok. Porovnali jsme ji zároveň se skutečnou výší nároku, kterou jsme spočítali z údajů o složení domácnosti, příjmech, výdajích na bydlení, majetku a dalších.

Více než třetina vůbec nedokáže odhadnout výši svého nároku. Dalších 43 % výši svého nároku podceňuje, přičemž polovina z nich výrazně – o více než 2 000 Kč měsíčně. Správně odhaduje svůj nárok jen okolo desetiny domácností.

Špatný odhad mají zejména ohrožené domácnosti, které dávky nečerpají, ale potřebovaly by je. Mezi nimi nárok správně odhadují jednotky procent domácností, zatímco 58 % nárok podceňuje a třetina nedokáže odhadnout.

Kdo chce žádat o superdávku

Drtivá většina současných příjemců dávek hmotné nouze a sociální podpory si chce zažádat o superdávku. Je pravděpodobné, že na informovanost pozitivně zapůsobilo cílené oslovování příjemců úřady práce, které probíhalo v období začátku sběru dat (říjen 2025). 

Situace se liší u domácností, které na superdávku mají nárok, ale dnes dávky nečerpají. Požádat chce jen malá menšina, která často ani neví, jak to má udělat. I mezi ohroženými domácnostmi, které dnes nemají podporu, chce o superdávku požádat jen zhruba pětina. 

Znalost výhod superdávky

Superdávka sjednocuje končící dávky do jedné žádosti, kterou lze podat online. Domácnosti s vyššími příjmy (nad 1,43násobek životního minima) navíc nemusí dokládat náklady na energie. Pro řadu domácností se tak výrazně sníží administrativa žádostí. Zároveň platí, že až 30 % současných příjemců si může v superdávce polepšit. Oprávněné domácnosti ale výhody často neznají.

O sjednocení žádostí a možnosti online podání věděla zhruba polovina domácností. O zbylých charakteristikách výhodných pro žadatele však věděla méně než třetina domácností.

Podstatnou část oprávněných – 18 % až 44 % – by přitom znalost výhod superdávky motivovala, aby si o ni zažádali. Nejčastěji lidé reagují na informaci, že superdávka může být vyšší pro příjemce než současné dávky (44 %) a nemusí se dokládat účty za energie (41 %). Pozitivní přínos ale může mít i rozšíření online kalkulačky a další zvyšování znalostí.

Pro zachycení celkové informovanosti jsme vytvořili jednoduchý index znalosti, který udává, kolik ze šesti sledovaných výhod domácnost znala. Rozdíly ve znalosti jsou výrazné i mezi jednotlivými skupinami domácností. 

Tabulka 1 ukazuje, že nejvyšší znalost mají ti, kteří si chtějí požádat a vědí jak. Jejich průměrný index dosahuje 3,23. Na opačném konci stojí s průměrným indexem 0,96 domácnosti, které o superdávce vůbec nevěděly. Rozdíl je více než trojnásobný. Znalost tak úzce souvisí s připraveností dávku čerpat.

Tabulka 1: Průměrný index znalosti výhod superdávky podle postoje k čerpání

Postoj k superdávce	Průměrný počet známých výhod (0–6)	Počet domácností (n)
Chce si požádat a ví jak	3,23	114
Chce si požádat, ale neví jak	1,36	48
Nevěděli o superdávce	0,96	84
Nechce žádat	2,15	173

Poznámka: Průměr vyjadřuje počet výhod superdávky, o kterých domácnost uvedla, že o nich věděla, z celkem šesti sledovaných charakteristik (rozsah 0 až 6). Zahrnuty jsou pouze domácnosti s nárokem na superdávku.

Nízká znalost superdávky se koncentruje především u domácností mimo dávkový systém. Tabulka 2 ukazuje, že současní příjemci nahrazovaných dávek znají v průměru 3 výhody, zatímco domácnosti, které dávky dnes nečerpají, ale řadíme je mezi ohrožené, pouze 1,55. Největší informační deficit je tedy právě u těch, u kterých by zvýšení čerpání mělo největší dopad na chudobu.

Tabulka 2: Průměrný index znalosti výhod superdávky podle čerpání a typu domácnosti

DSSP Typologie	Průměrný počet známých výhod (0–6)	Počet domácností (n)
Současní příjemci SSP/HN	3	131
Nečerpá SSP/HN, ohrožené domácnosti	1,55	102
Nečerpá SSP/HN, další domácnosti	1,89	188

Poznámka: Průměr vyjadřuje počet výhod superdávky, o kterých domácnost uvedla, že o nich věděla, z celkem šesti sledovaných charakteristik (rozsah 0 až 6). Zahrnuty jsou pouze domácnosti s nárokem na superdávku.

Vedle existujících charakteristik superdávky jsme zkoumali, jestli by respondenty motivovala k podání žádosti možnost automatického prodloužení nároku (tzv. prolongace) snižující administrativní náročnost. Existovala v systému končících dávek, kdy si domácnosti mohly po třech měsících pobírání příspěvku na bydlení prodloužit jeho výplatu o další tři měsíce ve stejné výši bez dokládání údajů o příjmech a výdajích, pokud se jim nezměnilo složení domácnosti. Přes 70 % oprávněných odpovědělo, že by prolongace byla důvodem si o dávku požádat. Snížení administrativní náročnosti tak může motivovat ke vstupu do systému.

Příloha

Typologie bariér čerpání příspěvku na bydlení

Výpis uvádí kategorizaci odpovědí na otázku: „Z jakého důvodu Vaše domácnost nedostává příspěvek na bydlení? O ten bylo možné žádat do konce září 2025, ale vyplácen bude domácnostem ještě několik měsíců, než ho zcela nahradí nová superdávka. Uveďte prosím všechny důvody, které platí. Nadpisy označují typ bariéry, body seznamu možné odpovědi na otázku.

Nedostatek informací

• O možnosti příspěvku jsem vůbec nevěděl/a
• Nevěděl/a jsem, kde a jak o příspěvek zažádat

Administrativní náročnost

• Bál/a jsem se vysoké administrativy
• Nechtělo se mi chodit na úřady – myslím, že žádost nebyla online
• Přispěl by nám pár set korun, což nemá smysl
• Neměli jsme všechny potřebné doklady

Deklaruje, že nesplňuje podmínky

• Nesplňujeme podmínky – ohledně výdajů na bydlení
• Nesplňujeme podmínky – pro náš typ bydlení nelze žádat
• Nesplňujeme podmínky – máme moc úspor na účtu

Nepotřebuje dávku

• Zatím to nebylo potřeba

Stud a strach

• Styděli bychom se žádat o jakékoli příspěvky a dávky
• Nemám dobrou zkušenost s chováním zaměstnanců na úřadech

Jiné důvody

• Nechtělo se mi v rámci žádosti odhalovat příjmy a úspory úřadu práce
• Jiné (uvedená textová odpověď)

Tabulka typologie bariér čerpání přídavku na dítě

Výpis uvádí kategorizaci odpovědí na otázku: „Z jakého důvodu Vaše domácnost nedostává přídavek na dítě? O ten bylo možné žádat do konce září 2025, ale vyplácen bude domácnostem ještě několik měsíců, než ho zcela nahradí nová superdávka. Uveďte prosím všechny důvody, které platí.“ Nadpisy označují typ bariéry, body seznamu možné odpovědi na otázku.

Nedostatek informací

• O možnosti příspěvku jsem vůbec nevěděl/a

• Nevěděl/a jsem, kde a jak o příspěvek zažádat

Administrativní náročnost

• Bál/a jsem se vysoké administrativy

• Nechtělo se mi chodit na úřady – myslím, že žádost nebyla online

• Přispěl by nám pár set korun, což nemá smysl

• Neměli jsme všechny potřebné doklady

Deklaruje, že nesplňuje podmínky

• Nesplňujeme podmínky – v domácnosti není nezaopatřené dítě

• Nesplňujeme podmínky – máme moc vysoké příjmy

Nepotřebuje dávku

• Zatím to nebylo potřeba

Stud a strach

• Styděli bychom se žádat o jakékoli příspěvky a dávky

• Nemám dobrou zkušenost s chováním zaměstnanců na úřadech

Jiné důvody

• Nechtělo se mi v rámci žádosti odhalovat příjmy a úspory úřadu práce

• Jiné (uvedená textová odpověď)

O šetření Život k nezaplacení

Život k nezaplacení je dlouhodobý výzkum, reprezentativní pro populaci ČR, ale kvůli metodice se ho mohou účastnit jen respondenti s připojením k internetu. Vzorek kopíruje složení populace 18+ z hlediska: kraje a velikosti obce bydliště, pohlaví, vzdělání, věku respondenta, pracovního statusu, věku × pohlaví, věku × vzdělání a zdrojů topení u domácností. Více zde.

Pro potřeby této analýzy využíváme data z 60. vlny šetření Život k nezaplacení, která probíhala od 6. října 2025 do 7. prosince 2025. Analýza vychází ze vzorku 1 930 domácností.

V analýze vycházíme z dat, které nám sdělili respondenti. Výpočty tak mohou být zatíženy chybou způsobenou nepřesně uvedenými částkami příjmů, pobírání dávek, nákladů na bydlení a dalších. Při modelování se snažíme co nejblíže přiblížit logice výpočtu dávek, ale jsme limitováni dostupnými daty. Nemáme všechna data v takovém formátu, v jakém vstupují do výpočtu superdávky, např. příjmy domácnosti známe za celou domácnost dohromady, proto některé části dopočítáváme.

Projektované fiskální náklady současného dávkového systému podle našich dat vycházejí na 29 mld. Kč ročně, což je o přibližně 5 mld. Kč méně než náklady za rok 2025 podle údajů o vyplacených dávkách od MPSV. Z toho podhodnocujeme především náklady dávek pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení). To může vést k nepřesnému odhadu fiskálních dopadů zvýšení míry čerpání oprávněnými domácnostmi (graf 2). 

Údaje v grafech vychází z různých počtů respondentů, které uvádíme v poznámce pod jednotlivými grafy. Tabulka na následujícím odkazu ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. Se vzrůstajícím počtem respondentů se zvyšuje přesnost odhadu, tedy snižuje statistická chyba. Relativně vysokou přesností se vyznačují odhady provedené alespoň na 500 respondentech, naopak odhady založené na vzorcích do přibližně 150 až 300 respondentů je třeba považovat za orientační. Zároveň se statistická chyba odvíjí od procentuálního zastoupení odpovědí. Při stejné velikosti vzorku je největší u výsledků, které se pohybují kolem 50 %, naopak klesá jak u nižších (směrem k 0 %), tak u vyšších (směrem k 100 %).