Absence jsou varovný signál vzdělávacího neúspěchu. Naučme se je sledovat a řešit jako v zahraničí.

Shrnutí

• V Česku začne poprvé ve školním roce 2025/2026 ministerstvo školství sledovat počty absencí jednotlivých žáků od mateřské po střední školy. Na tato data lze navázat opatření pro řešení vzdělávacího neúspěchu
• Absence žáků od pandemie rostou. V období před pandemií byl průměr zameškaných hodin na žáka 87,5 hodiny a v období pandemie a po ní to bylo 103 hodin. Nejvyšší počty absencí mají Ústecký, Karlovarský a Plzeňský kraj. Stejný trend potvrzuje alespoň třetina zemí z mezinárodního šetření OECD (OECD, 2024)
• Sběr dat, včetně důvodů absencí nebo socioekonomických podmínek žáků je zavedenou praxí ve Skotsku, Austrálii, Dánsku, Anglii, Nizozemsku, Norsku, Chile nebo Japonsku.
• Absence jsou varovný signál vzdělávacího neúspěchu, protože za nimi může stát, kromě zdravotních problémů a nemocnosti, také nízký zájem rodičů o vzdělávání, nevyhovující bydlení, špatný psychický stav žáka nebo jiné patologické jevy v okolí žáka (drogy, dlouhodobý stres). Všechny zmíněné důvody potvrzují výzkumy jako silně rizikové pro odchod ze vzdělávání (Gubbels, 2019).
• V Česku chybí legislativně nastavené hranice neomluvených hodin, po kterých musí škola a zřizovatel zahájit jasně dané kroky pro návrat žáka do školy. Existuje pouze doporučující metodika MŠMT.
• V Nizozemsku, Francii, Lotyšsku nebo Belgii mají legislativně stanovené hranice neomluvených hodin, po nichž se začíná s nedocházejícími žáky pracovat. Základem je informační provázanost od škol, přes zřizovatele až po stát a jasně nastavená povinnost mezioborově spolupracovat na řešení problému. Nechybí finanční podpora škol a celostátních programů. 
• Metaanalýzy neukazují, že by existovalo jedno spolehlivé řešení absencí. Doporučují se různé formy, které vyhovují místním podmínkám (Maynard et al., 2013) a redukují příčiny absencí (Sosu et al. 2021). Konkrétní opatření, které je podložené výzkumy a zapadají do českého kontextu, je zapojení sociálních pedagogů ve školách. Náplní jejich práce totiž mohou být ověřené postupy pro snižování absencí: identifikace bariér a spolupráce s rodiči (Rogers, 2018, EEF, 2022, s. 15, s. 22). 

Sledování absencí v českém kontextu 

Mateřské, základní a střední školy budou poprvé ve školním roce 2025/2026 zveřejňovat počty zameškaných hodin jednotlivých žáků. Doteď se jednalo o data, která existovala v třídních knihách, ale nebyla dostupná pro sledování a analýzu ze strany OSPOD, státu, školní inspekce nebo jiných stran. Školy budou data vykazovat formou matrik (systém uchovávání informací za jednotlivé žáky).

Jedná se o důležitý krok, protože vysoké počty absencí lze legislativně propojit s opatřeními pro řešení vzdělávacího neúspěchu: navýšení financování, intenzivnější sociální práce ve škole i v rodinách, odstraňování překážek pro účast ve výuce apod.

Absence jsou klíčovým ukazatelem pro včasné zachycení vzdělávacího neúspěchu (Gubbels et al. 2019, Rogers, Feller, 2018, Eklund et al. 2020). Většina lidí si pod pojmem absence představí dny, kdy je dítě nemocné nebo na dovolené, ale může se jednat o složitější důvody: absence podpory v rodině, úzkosti, péče o mladší sourozence, nedostatek prostředků na dopravu či stravu apod. Sledování absencí tyto problémy může pomoci odhalit. Zároveň, když chybí dítě ve škole, nemohou na něj působit učitelé ani podpůrní pracovníci, kteří by mu mohli s těžkou životní situací pomoci.

Absence v Česku od pandemie rostou

Žáci nechodí do školy čím dál častěji. Potvrzuje to i řada dalších zemí (OECD, 2024, s. 14). V období před pandemií byl průměr zameškaných hodin na žáka 87,5 hodiny a v období pandemie a po ní to bylo 103 hodin (data ČŠI v DataPAQ). Nejvyšší počty absencí mají Ústecký, Karlovarský a Plzeňský kraj. V Ústeckém kraji se zvýšil počet absencí během pandemie o třetinu. I tato hrubá data naznačují souvislost se sociálním znevýhodněním, jehož znaky jsou v těchto krajích nejvyšší v zemi.

Data pochází od České školní inspekce, která se tímto způsobem pokouší sledovat statistiku absencí, ale nejedná se o každoroční celoplošný sběr, pouze o údaje získané během inspekční činnosti, která má šestiletý cyklus. Proto uvádíme data v tříletých průměrech.  

zdroj, DataPAQ, Česká školní inspekce

Absence jsou varovný signál vzdělávacího neúspěchu

Častá absence žáků ve škole přirozeně škodí jejich vzdělání. Dopady se však mohou lišit podle sociálního zázemí. Dlouhodobá nemoc u žákyně z rodiny střední nebo vyšší třídy se pravděpodobněji vykompenzuje díky doučování a podpoře rodičů. Sociálně znevýhodněné děti se však nemohou vždy na rodinné zázemí spolehnout a důvody absencí jsou u nich složitější. Patří mezi ně například (ASZ, 2022):

• nízký zájem rodičů o vzdělávání,
• nízké kompetence rodičů (ranní příprava, pomoc s úkoly),
• vrstevnická skupina s patologickými jevy,
• časté stěhování rodiny,
• deprese, úzkosti, důsledky dlouhodobého stresu nebo závislosti,
• zvýšená míra nemocnosti z důvodu nevyhovujícího bydlení,
• vztah s konkrétním učitelem, atmosféra ve třídě a nízká sounáležitost se třídou (Marlow. Rehman, 2021). 

Nízký zájem rodičů o vzdělávání nebo deprese a úzkosti vedou k opakování ročníku a zaostávání v učivu patří mezi rizikové faktory pro nedokončení školy podle meta-studie zkoumající 75 vědeckých výstupů (Gubbels et al. 2019). 

Vzhledem k výše uvedeným důvodů je nutné brát absence nejen jako “sociální”, ale také zdravotnický problém, který nám může napovědět, že dítě není v dobré psychické nebo fyzické kondici. V Česku bohužel existuje pouze výraz „záškoláctví”, v zahraničí pro neúčast ve škole z důvodů úzkostí používají „school refusal” - odmítání účasti ve škole (Ulaş, Seçer, 2024). 

V Česku neexistují závazné postupy pro řešení absencí. Máme pouze doporučení

V Česku má zřizovatel na starosti výběr ředitele a provoz škol. Odpovědnost za řešení absencí se rozmělňuje mezi více aktérů, což může způsobovat problémy. Zanedbání školní docházky řeší OSPOD dané obce s rozšířenou působností, který vytváří plán podpory. Problémem v českém systému je, že se OSPOD čeká na hlášení problémů ze strany škol, která mohou přicházet moc brzy nebo moc pozdě, a nejsou navíc zákonně vymezené lhůty neomluvených hodin, pouze je doporučuje metodika. 

Zaměřme se na postupy při zachycení neomluvené absence: 

1. Neomluvená absence (v zákoně není stanoveno jaké množství, podíl) je přestupkem na úseku školství a upravuje ji Školský zákon § 182a, proto ji v první fázi řeší zpravidla spádový odbor školství.
2. Přestupek se většinou oznamuje také na spádový OSPOD, který vyhodnotí situaci dítěte a jeho rodiny. 
3. Pokud  dítě vyhodnotí jako ohrožené dle §6 Zákona o sociálně-právní ochraně dětí, vypracuje OSPOD individuální plán ochrany dítěte a začne s rodinou intenzivně spolupracovat, aby snížil míry ohrožení dítěte a podpořil rodinu.
4. Když OSPOD dítě nevyhodnotí jako ohrožené, zůstává podpora žáka povinností školy. 

Díky novým datům přicházejícím od škol každý den by se mohla situace zpřehlednit. Dalším problémem, který ale data nevyřeší, je mezera v odpovědnosti za řešení absencí. OSPOD podle podle zákona vypracuje individuální plán podpory a musí koordinovat jeho podporu napříč aktéry (sociální služby, škola, úřad práce apod.). Jak by taková koordinace měla vypadat, ale už žádný zákon neuvádí, tudíž může docházet k nízké i vysoké aktivitě všech aktérů. Konkrétní čísla nebo podíly omluvených i neomluvených hodin stanovená zákonem/vyhláškou by aspoň nastavila, kdy mají začít jednotlivý aktéři (škola, OSPOD) jednat. 

Složitější řešení má tzv. skrytá absence, označující zameškané hodiny omluvené s vědomím rodičů. V zahraničí se označuje jako parentally condoned absence (absence tolerovaná rodiči). V Česku metodika MŠMT opravňuje školy při řešení absence vyžádat si potvrzení o vyšetření u lékaře na základě zákona o zdravotním pojištění, mezi školami a lékaři ale stále panují spory, zda je tento postup oprávněný (Edu.cz, Heroine, Školaprofi, coneviteoskole.cz). V zahraničí jsou pravidla pro odhalování skryté absence různá: 

• Anglie: Škola vyžaduje lékařskou důkazní dokumentaci na podporu absence pouze v případě, že škola má skutečné a oprávněné pochybnosti o pravosti nemoci (DoE, 2024, s. 87).
• Německo (Berlín): V případě odůvodněných pochybností o nepřítomnosti ze zdravotních důvodů může škola požádat o lékařské potvrzení. Nepředloží-li rodiče požadované potvrzení včas, považuje se nepřítomnost za neomluvenou, pokud se nepřítomnost nezakládá na věrohodně doložitelných důvodech, za které student neodpovídá (2024, s. 9, bod 5). Podobná pravidla platí i v Severním Porýní-Vestfálsku. 

Výzkumy: neexistuje jedno řešení absencí, největší přínos má jakákoliv aktivita

Metaanalýza 28 studií zaměřených na chronické záškoláky (Maynard et al., 2013) zjistila celkově středně silný efekt intervencí na zlepšení docházky, ale při hledání nejúčinnějšího postupu žádný výrazně nevyčníval. Opatření ve školách, v komunitách mimo školu nebo nařízená soudem měla podobné výsledky. Pro praxi to znamená, že klíčové je zaměřit se na včasnou podporu docházky obecně – jakoukoli formou, která vyhovuje místním podmínkám – a často je třeba řešit více aspektů (rodinné, školní, individuální) zároveň. 

Konkrétním opatřením, které podporují výzkumy a zapadá do českého kontextu, je zapojení sociálních pracovníků ve školách. V Česku se jedná o sociální pedagogy, nově hrazené státem podle novely školského zákona nebo prostřednictvím indexového financování.

Studie programu Check & Connect přisuzuje vlivu mentorů (sociálních pracovníků) snížení celkových absencí o pětinu (Guryan et al. 2017). Sociální pedagogové mají za úkol sledovat odstraňování bariér docházky a intenzivně komunikovat s rodiči o absencích žáků. Identifikace bariér i informování rodičů studie označují za efektivní přístupy (Rogers, 2018, EEF, 2022, s. 15, s. 22). 

„Hlavním úkolem sociální pedagožky je mapovat žáky ohrožené školním neúspěchem. Nesmí se stát, že je konec pololetí a zjistíme, že má někdo pětku. Mapuje se to na pravidelných poradách na 2. stupni, protože tam se střídají učitelé a není to lehké podchytit. Při problému následuje konzultace s rodiči, podpora formou doučování nebo podpora v rámci školního klubu. Ten funguje po výuce a žáci si zde mohou například pouštět hudbu, jít na kroužek 3D tisku, ale zároveň je tu prostor pro doučování s kvalitní vychovatelkou.“ Ředitelka ZŠ Bečov, Mgr. Ing. Marcela Kynclová, web Dobrá praxe.

V zahraničí už absence sledují 

V  zahraničí absence sledují a detailně analyzují. V přehledu věnujeme pozornost nejen práci s daty, ale hlavně zdrojům a odpovědnosti jednotlivých aktérů (stát, zřizovatel/obec, škola) pro řešení vysokých absencí. 

Česká republika začne se sběrem dat od školního roku 2025/2026, stejně jako již činí například Skotsko, Austrálie, Dánsko, Anglie, Nizozemsko, Norsko, Chile nebo Japonsko. Nejpodrobněji zveřejňují data ve Skotsku, Dánsku, Anglii, Chile nebo Nizozemsku. Pro představu, ve Skotsku se u sbíraných absencí žáků uvádí:

• důvod absence,
• pohlaví,
• speciální vzdělávací potřeby,
• etnicita (Irové, Poláci, Romové, Indové apod.),
• Skotský index vícenásobné deprivace: vládní index zahrnující příjem; zaměstnání; zdraví; vzdělání; geografická dostupnost služeb; kriminalita; bydlení
• správní oblast (okres),
• dlouhodobá absence nad 10 % ročních vyučovacích hodin.

Podrobnost při uvádění důvodu absencí se nesmí přehánět a kolik důvodů absence se bude v systému sledovat, není jednoduché rozhodnutí. Realita Anglie nebo USA naznačuje, že příliš mnoho důvodů absence (z náboženských důvodů, pohovor na střední školu, nemoc apod.) může učitele přehltit. 

V Českém kontextu by nejspíš stačilo sledovat kategorie: rodinné důvody, nemoc, nemoc potvrzená doktorem, neomluvená absence v řešení (lhůta tří dnů), neomluvená absence a útržkovitá absence (dítě nechodí pravidelně na tělocvik nebo konkrétní den). Z těchto kategorií lze rozeznat i sklony ke skrytému záškoláctví. Systém by se samozřejmě mohl neustále rozvíjet na základě dat a zkušeností z terénu. Předpokladem pro sledování důvodů absencí je spolupráce s dodavateli současných školních systémů (Bakaláři, ŠkolaOnline apod.), protože z nich se data propisují do státních matrik žáků. Bez propojení se školními systémy by školám vznikala práce navíc. 

Česká republika by se měla inspirovat u Skotska, Estonska nebo Dánska a uvádět nejen počty, ale také podíly absencí z vyučovaných hodin. Počty odučených hodin není nutné vzhledem k administrativní zátěži uvádět přesně. Postačí podíl zameškaných hodin z počtu hodin uvedených ve školním vzdělávacím plánu (§ 26 školského zákona).

Inspirativní státy se mohou v řešení absencí opřít o jasně dané zákony a nařízení

V Belgii stanoví zákon, že pokud žák chybí 5 dnů (francouzská část) nebo 9 dnů (Vlámský region), informuje škola Generální ředitelství pro povinnou školní docházku (Direction générale de l’enseignement obligatoire) nebo Studentské poradenské centrum (Centrum voor leerlingenbegeleiding – CLB). Škola a příslušný orgán vyšetřují příčinu záškoláctví a Spolupracují s rodiči a studentem na nalezení řešení. Škola a CLB často poskytují studentovi a případně i rodičům dodatečnou podporu nebo najímají externí podpůrné služby.

Francie má ve školském zákoně článek R. 131-7: „Pokud dítě zamešká v průběhu měsíce nejméně čtyři půldny vyučování bez oprávněného důvodu, svolá ředitel školy příslušné členy pedagogického sboru, aby zjistili příčinu chování žáka a navrhli opatření k nápravě. S osobami odpovědnými za žáka se podepíše dokument shrnující tato opatření, aby se tento závazek formalizoval. V případě přetrvávající neúčasti svolá ředitel školy schůzku s dotčenými členy pedagogické komunity, aby společně s osobami odpovědnými za dítě vypracovali vhodný plán podpory obsahující veškerá další opatření, která mohou vést k obnovení docházky dítěte.

V Lotyšsku se řešení absencí řídí nařízením vlády č.89 z roku 2011 pokud chybí dítě v MŠ více než tři dny nebo žák v ZŠ více než 20 vyučovacích hodin za pololetí a jeho absence není omluvena, zadá škola do Státního vzdělávacího informačního systému (Valsts izglītības informācijas sistēmā - VIIS) informace o nepřítomnosti žáka a jejich důvodech (pokud jsou známy), jakož i o opatřeních k jejich předcházení. Zřizovatel na základě informací z systému spolupracuje se školou a dalšími aktéry, včetně sociálních služeb: zjišťuje příčiny neúčasti ve vzdělávací instituci a koordinuje jejich prevenci. 

V Nizozemsku vymezuje počet rizikových absencí ministerstvo školství a školský inspektorát. Neoprávněnou absenci v délce 16 hodin vyučování nebo praxe během čtyřtýdenního období školy povinně hlásí obci prostřednictvím digitálního systému absencí DUO (Eurydice, 2023, onderwijsinspectie.nl). Po nahlášení začne jednat obecní úředník pro školní docházku. Úředník zkoumá, zda existují nějaké základní překážky (obavy, nesplněné základní potřeby, finanční bariéry). V takovém případě odkáže studenta na dobrovolné nebo povinné podpůrné služby, jako je například sousedský tým s různými zdravotnickými pracovníky (rijksoverheid.nl).

Obce efektivně zasahují do zlepšování školní docházky, pokud mají v systému dostatek odpovědnosti za kvalitu a výsledky vzdělávání

V některých zemích je odpovědnost zřizovatelů posílena a využívá se k většímu zapojení měst a obcí do redukce absencí. Ve finském školském zákoně stojí: „Pokud se osoba podléhající povinné školní docházce neúčastní vzdělávání organizovaného podle tohoto zákona, musí obec bydliště osoby podléhající povinné školní docházce sledovat její pokrok,” (§ 26 Dokončení základního vzdělání (Perusopetuksen suorittaminen). 

V Českém kontextu jsme v meziresortní spolupráci a odpovědnosti za vzdělávací úspěch na začátku, ale příkladem dobré praxe je například Nymburk nebo Most, kde se zástupci obce s rozšířenou působností snaží vytvořit síť pro péči o děti na území celého ORP.

Doporučení pro Česko

S příchodem sledování absencí za jednotlivé žáky na úrovní MŠ, ZŠ a SŠ doporučujeme:

• STÁT
  • Analyzovat data o absencích v souvislosti s životními podmínkami a dalšími charakteristikami žáků. Data je potřeba vyhodnocovat v poměru k vyučovacím hodinám. 
  • Zveřejňovat data o absencích v agregované podobě (alespoň na úrovni ORP, zvážit i podrobnější dělení) v přehledné interaktivní aplikaci pro zvýšení akontability (Skotsko, Anglie, Dánsko).
  • Zvážit doplnění vykazování o hlavní kategorie důvodu absencí, ideálně po konzultaci s poskytovali školním informačních systému. Cílem je vybalancovat administrativní zátěž, ale zároveň mít možnost odhalit příčiny, a tak účinně cílit podporu (Lotyšsko, Nizozemsko).
  • Pověřit školy reportováním dat příslušnému orgánu OSPOD, pokud počet neomluvených hodin překročí zákoně nastavenou hranici (Dánsko, Anglie). Legislativní hranici neomluvených absencí je potřeba stanovit pomocí společné diskuse se zástupci OSPOD a škol. Překročení zákonných počtů a podílů zameškaných hodin mohou spustit různé série opatření: případová setkání, podpora rodičů, zkoumání důvodů sociálními pracovníky, snižování finančních bariér pro účast ve škole apod.). Zahraniční rešerše ukazuje, že takovou hranicí je typicky 10 neomluvených hodin za pololetí, za které se běžně v Česku dostává důtka ředitele školy.
  • Upravit Školský zákon a Zákon o sociálně-právní ochraně dětí, aby doporučené oblasti odpovědnosti a postupy všech aktérů byly jasně dané. Je nutné se také zaměřit na dlouhodobě vedený spor mezi školami a lékaři zatím bez jasného postupu, jak řešit skryté záškoláctví (potvrzení omluvenky od lékaře). Sledovat v tomto ohledu praxe v Anglii nebo v Německu.
  • Stanovit krátkodobé i dlouhodobé cíle pro snížení předčasných odchodů ze ZŠ a SŠ, který bude motivovat všechny aktéry snižovat také absence. Na plnění cílů musí být navázaná adekvátní podpora (úvazky sociálních pracovníků, obědy a pomůcky zdarma apod.). Inspirací může být Nizozemsko (viz. box v kapitole Inspirativní státy) 
  • Poskytovat individuální data o absencích pro výzkumné aktivity (zejména pro univerzity a výzkumné organizace). 
• ZŘIZOVATELÉ 
  • Zavést odpovědnost pro OSPOD sledovat míru absencí na daném území a aktivně se zapojovat do jejího snižování pomocí sociálních pracovníků nebo zvýšeného financování podpůrných programů ve školách (bezplatné obědy, družiny, kroužky, doučovací kluby). 
  • Po překročení legislativně dané hranice neomluvených hodin zahájit řešení případu mezioborovou spoluprací (škola, zřizovatel, sociální služby) na identifikaci důvodů a snížení žákovy absence.
• ŠKOLY: 
  • Při překročení nově nastavené legislativní míry neomluvených absencí bude následovat povinnost dodržet konkrétní postup řešení (vytvoření plánu pro podporu dítěte) společně se sociálními službami, úřady, poradnami a dalšími odborníky.
• STÁT, ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE, VÝZKUMNÉ ORGANIZACE: 
  • Každoročně sledovat data od škol, které jsou zapojené do aktivit pro snížení absencí, vyhodnocovat jaké přístupy se ukázaly jako nejefektivnější a ty nadále podporovat, případně přistoupit k jiným možnostem. 

Poděkování za konzultaci při tvorbě výstupu: Martině Koplové (Society for All), Dominiku Dvořákovi (Pedagogická fakulta, UK).