• Daniel Prokop

Vnímání vládních opatření a vliv představ o epidemii na jejich přijímání

podrobná výzkumná zpráva


Proběhla 14. vlna výzkumu Život během pandemie, na kterém se podílí výzkumné společnosti PAQ Research, iniciativa IDEA AntiCovid a data sbírá agentura NMS. Cílem našeho longitudinálního výzkumu je shromáždit data o tom, jak se vyvíjí chování Čechů během opatření proti šíření koronaviru, a jak epidemie a související problémy dopadají na jejich život.


V této vlně jsme se dotázali 2248 respondentů a zaměřili jsme se na dvě témata:

  • Hodnocení vládních opatřením ze dvou hledisek: a) do jaké míry jim (a jejich blízkým) dané opatření zkomplikuje život; b) zda věří, že konkrétní opatření pomůže zpomalit šíření epidemie

  • Odhad současného stavu a vývoje počtu hospitalizovaných pacientů s koronavirem

Hlavní zjištění

Velký podíl respondentů (78 %) při dotazování, které majoritně probíhalo 12.-13.10., deklarovalo, že vláda by měla činit kroky vedoucí ke zpomalení šíření pandemie.

U 14 z 18 dotazovaných opatření věří minimálně polovina lidí tomu, že by mohly vést k omezení šíření epidemie. Opatření se více liší v tom, jak jsou pro respondenty a jejich okolí zatěžující.


Jako nejvíce zatěžující opatření respondenti vidí zavření 1. stupně ZŠ - 23 % respondentů to považuje za výraznou komplikaci pro ně a jejich blízké. Stejný počet respondentů překvapivě za velmi zatěžující označuje případné zapisování se při příchodu do restaurace za účelem případného trasování. Nejméně problematická jsou opatření: vypnutí wifi na některých veřejných místech, uzavření restaurací po 20. hod.


Největší účinnost spatřují respondenti v omezení hromadných akci, přechodu na home-office, zavedení distanční výuky na SŠ a VŠ a 2. stupni ZŠ, omezení kontaktu při sportech a v dočasném zavření restaurací. Těmto opatřením věří 55 % a více dotázaných. Nejvíce skeptičtí jsou vůči zapisování se v restauracích (jen asi třetina věří v účinnost) nebo odpojení wifi na veřejných místech.


Pro více než 40 % pracujících je přechod na home-office mírná nebo výrazná komplikace. Až 60 % ji tedy za komplikaci neoznačila. Ne všichni by ale zřejmě mohli plnohodnotně pracovat. Dle odhadů může na home-office přejít 33 % pracovní síly v ČR, na jaře to bylo zhruba 23 % a prvních týdnech října jen 10 %. Potenciál home-office je tak výrazně nevyužit.


Znalost rozsahu epidemie a představy o vývoji epidemie do budoucnosti (a realističnost těchto představ) úzce a přímo souvisí s akceptováním proti-epidemických opatření. Může to být argument pro veřejné činitele pro co nejtransparentnější informování o předpokladech vývoje.


Respondenti v průměru odhadovali, že v době dotazování bylo 2 059 hospitalizovaných pacientů s koronavirem. Realita se pohybovala okolo 2146. Lidé bez maturity mají odhad horší oběma směry (vyšší zastoupení silně podhodnocujících i nadhodnocujících).


Ještě důležitější je vnímání toho, jak se epidemie bude vyvíjet. Průměrný odhad respondentů byl 4 726 hospitalizovaných za měsíc od doby dotazování (tedy k 12.11.), pokud by vláda nezaváděla nová opatření než tehdy platná opatření. Odhady státních organizací jako ÚZIS a odborných modelů jako BISOP se v různých scénářích v té době většinou pohybovaly mezi 5 až 10 tisíci hospitalizovaných za měsíc. Lidé tedy dynamiku vývoje epidemie celkově podceňují.


Kategorizace odhadů ukazuje, že více než polovina lidí silně podhodnocovala počet hospitalizovaných za měsíc i proti nejlepším scénářům. Vývoj více podhodnocují mladí lidé (silně 61 %) a ti, kterým epidemie nedělá starosti (63 % silně podhodnocuje). Na rozdíl od odhadu současného stavu tak předpoklady o vývoji epidemie s mírou obav úzce souvisí.


Respondenti, kteří si mysleli, že vláda by měla zavádět opatření pro zmírnění epidemie mají přesnější odhady stavu hospitalizací v době dotazování, ale zejména jsou mnohem realističtější při odhadování stavu za měsíc. Jejich průměrný odhad (5 619 hospitalizovaných) se sice blíží spíše optimistickým scénářům z doby dotazování, ale není zcela mimo rámec predikcí. Odhad lidí, kteří obecně nepodporují zavádění protiepidemických opatření je extrémně odlišný a nerealisticky nízký.



Souvislost odhadu hospitalizovaných lidí s podporou opatření proti koronaviru nemusí být přímá, ale daná například tím, že mladí, méně vzdělaní lidé a lidé, kteří se koronaviru nebojí, nesouhlasí s opatřeními a zároveň podceňují rozsah hospitalizací, protože se o téma tolik nezajímají. I při kontrole těchto faktorů (věk, vzdělání, obavy) ale lidé, kteří silně podceňují odhad hospitalizovaných v budoucnosti (za měsíc), mají 2,9krát vyšší šanci, že budou proti zavádění proti-epidemických opatření.

567 zobrazení

PAQ - Prokop Analysis and Quantitative Research, s.r.o.

Vršovická 817/5, Praha 10 - 101 00

IČ 08466912

  • Šedý Twitter Icon