• Daniel Prokop

Typologie obcí: Kde vzdělávání zaostává a kde naopak překonává sociální podmínky

Podrobná výzkumná zpráva pro Partnerství 2030+ ve formátu PDF

Tato analýza navazuje na studii PAQ Research s názvem Souvislost sociálního znevýhodnění a vzdělávacích problémů, která ukázala, že rozšíření vzdělávací neúspěšnosti v českých obcích s rozšířenou působností silně závisí na sociálních problémech - zejména na míře exekvovanosti rodičů a počtu dětí v bytové nouzi (destabilizující chudoba).


Sociální problémy (exekuce, bytová nouze, nezaměstnanost, nízké vzdělání rodičů) ale vysvětlují "jen" okolo poloviny regionálního rozptylu vzdělávací neúspěšnosti - tedy míry nedokončování ZŠ, absencí a propadání. Některé obce s výchozími sociálními podmínkami pracují hůře a některé lépe a dokáží znevýhodnění dětí ve vzdělávání korigovat a lépe naplnit jejich potenciál. V toto navazující analýze pro projekt Partnerství pro vzdělávání 2030+ jsme vytvořili typologii ORP podle toho, zda v nich problémy ve vzdělávání odpovídají sociální situaci v regionu (72 % regionů), či vzdělávání za sociálními podmínkami zaostává (14 %) nebo naopak překonává očekávání (14 %).

Pozitivní příklady - jako například Krnov, Dvůr Králové, Semily a řada dalších - ukazují, že vzdělávací neúspěšnost lze snižovat i navzdory existujícím sociálním a ekonomickým problémům v lokalitě. Zaostávající ORP naopak naznačuje, že v některých regionech se k měřeným sociálním problémů přidávají další - v kvalitě řízení vzdělávací soustavy, dostupnosti podpůrných pracovníků, vysoké diferenciaci kvality škol či prostorové segregaci rodin. Míra neukončování 9 tříd ZŠ, absencí a propadání je tu tak výrazně vyšší než by odpovídalo očekávání.



Mapa 1. ORP dle vztahu mezi socioekonomickými problémy a problémy ve vzdělávání. -Odchylka očekávaných problémů a reálných (červená = vzdělávání zaostává za predikcí ze sociální situace v ORP)



Celkově lze shrnout, že relativně silná závislost úrovně vzdělávání na socioekonomických podmínkách nevylučuje redukci problémů ve vzdělávání. Ta se může ubírat mj. třemi směry:

/ 1 / Analýza a odstranění důvodů nadměrné vzdělávací neúspěšnosti v oblastech, kde to neodpovídá sociálním problémům, a mohou se zde projevovat nedostatky v řízení vzdělávací soustavy v periferních regionech. Tj. řešení negativních outlierů.

/ 2 / Převzetí best practices z pozitivních outlierů – tedy z ORP jako Krnov, Semily, Dvůr Králové. A to například do okolních ORP, které mají často podobné sociální podmínky, ale výrazně vyšší neúspěšnost.

/ 3 / Řešení sociálních faktorů vzdělávací neúspěšnosti – zejména exekvovanosti rodičů a bytové nouze dětí – které sice neúspěch ve vzdělávání tvrdě nedeterminují, ale vytvářejí prostředí vzdělávacího neúspěchu, což se ukazuje na této regionální i individuální úrovni.


Zároveň se ukazuje, že vzdělávací neúspěšnost není pouze „krajský problém”. Vzdělávací neúspěšnost v Karlovarském a Ústeckém kraji je do velké míry vysvětlitelná rozsahem sociálních problémů. I v rámci krajů pak existují ORP, které si vedou mírně nad očekávání a ORP, která mají velkou vzdělávací neúspěšnost i vzhledem ke složení obyvatelstva. Například neúspěšnost v Kadani je menší než v sousedních Podbořanech a Žatci, ačkoli míra sociálních problémů je zde srovnatelná či vyšší. Podobné „regionální páry” ORP existují i v dalších místech ČR – například neúspěšnost v Nymburku je vyšší než neúspěšnost v Poděbradech. Ve Dvoře Králové je méně než poloviční míra neúspěšnosti oproti okolní Jaroměři a Hořicích apod. Tyto rozdíly nejsou plně vysvětlitelné regionálními sociálními odlišnosti.


Mapa 2. ORP s více (červeně) a méně (modře) problémy ve vzdělání, nežli je predikováno na základě socioekonomických problémů


723 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše