Průměrná domácnost si za energie připlatí 940 Kč měsíčně. Pomoci může odstropování příspěvku

Aktualizováno: 30. 5.

Z dosud nejdetailnějšího zkoumání dopadů zdražení cen energií na výdaje českých domácností odhadujeme, že průměrná česká domácnost zaplatí v roce 2022 kvůli růstu cen energií (elektřina, plyn, dálkové teplo) za bydlení o 943 Kč více. Zároveň až o 200 tisíc naroste počet domácností, které mají nárok na příspěvek na bydlení. Těmto domácnostem se výdaje na bydlení zvýší v průměru o více než 1 300 Kč. Z několika modelovaných variant reformy příspěvku na bydlení vychází, že aby těmto domácnostem pomohl, musí se výrazně zvýšit strop uznatelných výdajů - tzv. normativní náklady bydlení - a to například o 1 300 až 1 400 Kč.


PAQ_Dopady_zvyseni_cen_energii_ANALYZA
.pdf
Download PDF • 1.20MB

Energie domácnostem zdraží v průměru o 943 Kč

Ze zvyšování cen energií ohlašovaných dodavateli a z výzkumných dat o výdajích a příjmech domácností lze odhadovat, že u průměrné české domácnosti dojde v roce 2022 ke zvýšení výdajů na energie o 943 Kč. Pokud by se neměnily příjmy domácností ani další ceny (nájmy, hypotéky), znamenalo by to, že průměrná domácnost bude na bydlení dávat 33 % svých příjmů místo současných 29 %.


Graf: Podíl výdajů na bydlení na příjmech domácností v roce 2021 a po zvýšení cen energií v roce 2022


Zdražení zasáhne hlavně nízkopříjmové

Absolutní navýšení výdajů je srovnatelné ve všech sociálních skupinách. Z čehož vyplývají rozdílné relativní dopady na rozpočty domácností. Zatímco pro vysokopříjmové domácnosti růst cen představuje relativně malou změnu, u nejchudších domácností může být výrazným zásahem do rozpočtu.


Graf: Podíl výdajů na bydlení na příjmech domácností, podle výše příjmu domácnosti (1. kvintil = pětina domácností s nejnižšími příjmy, 5. kvintil = pětina domácnosti s nejvyššími příjmy)


Zvýší se počet domácností, které mají nárok na příspěvek na bydlení

Domácnosti, pro které jsou výdaje na bydlení velkou zátěží (představují více než 30 % příjmů, v Praze více než 35 %), mají nárok na příspěvek na bydlení. V roce 2021 jeho podmínky splňovalo přibližně 16 % domácností. Nárok nemají domácnosti žijící v podnájmu nebo v nebytových formách bydlení, např. na ubytovně. Do uznatelných nákladů se také nepočítá vše – například se nepočítají splátky hypoték. Skokové zvýšení cen energií povede k nárůstu počtu domácností s nárokem na přibližně 21 %, což představuje dalších až 200 tisíc možných žadatelů.

Graf: Podíl domácností, které mají nárok na příspěvek na bydlení

Využívání příspěvku výrazně zaostává za nárokovostí

Na příspěvek má dnes nárok přibližně 16 % domácností, ale využívá ho jen okolo 4 %. To znamená, že okolo půl milionu domácností nárok má, ale nevyužívá ho – z řady důvodů. Zejména proto, že příspěvek je kvůli stropování příliš nízký (viz dále), chybně se domnívají, že nesplňují kritéria, dosud ho nepotřebovali, neví o příspěvku nebo jak o něj žádat, a v neposlední řadě nechtějí podstupovat administrativu s ním spojenou. To se ale může v roce 2022 změnit. Ceny bydlení totiž vzrostou více u domácností, které mají či v roce 2022 budou mít nárok na příspěvek – v průměru o 1 368 Kč.


Graf: Podíl výdajů na bydlení na příjmech domácností, podle nároku domácnosti na příspěvek v roce 2022


Současný strop příspěvku omezuje pomoc polovině potenciálních žadatelů

Příspěvek na bydlení dorovnává domácnosti rozdíl mezi 30 % (v Praze 35 %) příjmů a výdaji na bydlení. Do uznatelných nákladů se počítají nájmy a všechny energie, ale nikoli splátky hypoték či jednorázové opravy. Nárok dále nemají lidé v podnájmu.


Graf: Struktura domácností podle příjmů a výdajů na bydlení


Uznatelné výdaje jsou ale dále zastropovány tzv. normativními náklady bydlení. Pokud jsou reálné výdaje domácnosti na bydlení větší než ty normativní, příspěvek dorovnává náklady pouze do výše normativu.


Příklad: U samostatně žijícího důchodce s čistým příjmem 14 tisíc Kč v menším městě je normativ stanoven na 5653 Kč. Tento důchodce by má hranici 30 % příjmů na 4200 Kč. Jeho maximální příspěvek na bydlení tak letos 1 453 Kč (5653 - 4200 Kč). I pokud výdaje na bydlení stoupají na 7 - 10 tisíc korun, nedostane tento senior vyšší podporu.


Z výzkumu vychází, že již v říjnu 2021 mělo 53 % potenciálních žadatelů o příspěvek uznatelné výdaje na bydlení vyšší než normativ. Příspěvek by jim tak byl více či méně redukován. U jednočlenných domácností má výši příspěvku sníženou dokonce více než 70 %.


Graf: % domácností, které mají současné výdaje na bydlení vyšší/nižší než normativ 2021


Chystaná vládní reforma příspěvku zdražení energií nekompenzuje

Plánovaná vládní valorizace se řídí zvýšením výdajů v roce 2022. Zvyšuje normativ v závislosti na typu domácnosti jen o 2,2–2,8 %. To odpovídá růstu normativu o 100 až 482 Kč. Tato valorizace však nemůže pokrýt nárůsty cen energií.

Normativ na bydlení stropující uznatelné náklady by v roce 2022 ležel cca 1 100 Kč pod náklady na bydlení u průměrné domácnosti, která může o příspěvek žádat. Normativ by stropoval vydávání příspěvku takřka 2/3 domácností (64 %) s nárokem na příspěvek a zhruba 37 % potenciálních žadatelů by mělo nárok jen na velmi omezenou podporu (do 500 Kč).


Pro zohlednění růstu cen je nutné strop příspěvku zvýšit o 1 300–1 400 Kč

Připravili jsme proto tři návrhy reformy normativu tak, aby mohl lépe sloužit jako nástroj řešení energetické krize. Střední varianta zvyšuje normativ o 1 300 až 1 400 Kč, a reaguje tak na zvýšení výdajů na energií v cílové skupině potenciálních žadatelů o příspěvek. Při této variantě se domácnosti svými náklady na bydlení v průměru pohybují kolem normativu. Normativ tak plní svoji funkci – v průměru odpovídá standardu výdajů na bydlení u domácností, které mohou žádat o příspěvek.


Graf: % domácností, které mají výdaje na bydlení vyšší/nižší než normativ v různých návrzích zvýšení normativu


Uvolnění stropu pro příspěvky na bydlení by měl řešit speciální zákon Ministerstva práce a sociálních věcí. „Takové opatření by bylo potřeba. Dalším problém je, že na příspěvek nemají nárok podnájemníci a zpravidla lidé s hypotékou. Navíc domácnosti, které se do problémů dostanou v lednu, na pomoc často budou mít nárok až v dubnu,“ dodává sociolog Daniel Prokop.


Šetření, z něhož vycházejí provedené analýzy, realizoval PAQ Research ve spolupráci s IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR skrze program Strategie AV21 a s finanční podporou Akademie věd ČR. Data sbírala agentura NMS. Šetření se formou vyplnění online dotazníku zúčastnilo 1 709 respondentů, kteří představují reprezentativní vzorek českých domácností. Dotazování proběhlo od 8. do 16. listopadu.

1 521 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše