Plošné testy zvedly protestovanost mezi rizikovými i mezi lidmi, co mohou přenést nákazu na seniory

Aktualizováno: 15. 8.

Mezi 24. a 31. lednem probíhal sběr 37. vlny longitudinálního výzkumu Život během pandemie, který popisuje základní sociální aspekty epidemie i průběh testování či rozdíly v ochotě k up-take očkování mezi částmi společnosti.



TESTOVÁNÍ


Testováním v lednu prošlo 40 % dospělých. Míra protestovanosti rizikových lidí – byli v kontaktu s nakaženým či mají symptomy – se dramaticky zvedla na 68 %. Na podzim procházelo totiž testováním jen okolo pětiny z rizikových.


Plošné testování zároveň mohlo zpomalit přenos do starší zranitelné populace. Testy totiž v lednu procházelo 52 % mladších lidí (do 55 let), kteří jsou v pravidelném kontaktu se seniorem. Na konci minulého roku to bylo okolo 30 % a během vlny Delta jen okolo 20 %.


Třetina pracujících docházejících na pracoviště se ani týden po zavedení povinného testování ve firmách netestovala. Může se jednat o firmy, které reálně netestovaly či o zaměstnance, kteří odmítli.



OČKOVÁNÍ A IMUNITA


Prudce stoupá počet respondentů, kteří mají typ imunity, který podle studií více chrání proti těžšímu průběhu varianty omikron – tedy 3 dávky očkování či hybridní imunitu (2 dávky + prodělání v 6 měsících). Nyní jich je 47 %. Mezi staršími lidmi je to 66 %, ale nárůst se díky omezení vydávání boosterů zpomalil.



Třetí posilující dávku očkování chce 79 % očkovaných. V rámci celé populace je to 61 %, ale výdej boosterů za ochotou výrazně zaostává. Mezi staršími zranitelnými lidmi zejména u těch méně vzdělaných. Booster má 79 % lidí nad 55 let s VŠ vzděláním a jen 52 % lidí stejně starých bez maturity, kteří jsou často ochotní ale bez posilující dávky.


Základní očkování (1. a 2. dávka) zřejmě narazili na svoje limity. Nejen že nestoupá, ale respondenti, kteří nevěděli se přiklánějí k tomu, že se očkovat nedají. Počet odmítajících od začátku prosince vzrostl z 14,5 na 17,5 %.


KONTAKTY A BEZPEČNOST


Míra kontaktů se moc nemění. Ale díky boosterům výrazně klesá počet kontaktů, které probíhají mezi lidmi, kteří nemají typ imunity nejefektivnější proti omikron (tedy 3 dávky či hybridní imunita). Počet kontaktů, kde alespoň jeden z lidí tuto imunitu nemá, klesl na cca 13. Mezi staršími lidmi počet kontaktů nechráněných vyšší mírou imunizace klesl dokonce na 7 týdně. Bez toho by už měl omikron fatálnější následky.


Velmi malá je míra využívání home office. Při první vlně epidemie na jaře 2020 pracovalo z domova 23 %, v poslední vlně se jedná pouze o 9 % pracujících. Home office není využíván ani mezi pracovníky nad 55 let (8 %), které by mohl chránit proti nakažení v práci.



Do restaurací chodí 30 % očkovaných a 21 % neočkovaných (pouze menší část z nich s prodělanou nemocí). Kontroverzní opatření ON, které zakazuje přístup neočkovaným do restaurací, tak reálně není příliš vymáháno a je otázkou, zda je funkční a legitimní či zda by se měl vrátit systém OTN.


Respirátory/roušky se stále snaží nosit 82 % očkovaných a 58 % neočkovaných respondentů. U neočkovaných se tím kombinuje menší opatrnost a vyšší rizikovost průběhu onemocnění kvůli absenci neočkování. To platí i mezi staršími lidmi.


Další informace a analýzy v různých tématech naleznete na dashboardu www.zivotbehempandemie.cz


205 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše