• Daniel Prokop

Pandemie žákům výsledkově vzala v průměru 3 měsíce učení

Aktualizováno: říj 8

(celá studie v PDF)

(English brief PDF)


PAQ Research a Kalibro jako první změřily možný dopad pandemie na výsledky žáků. Z testů v českém jazyce a matematice provedených v roce 2020 a 2021 v 5. třídách odhadujeme, že žáci během roku pandemie ztratili ekvivalent zhruba 3 měsíců učení. Ztráta byla po otevření škol na jaře 2021 podstatná, ačkoliv se nepotvrzují pesimistická zjištění ze zahraničí ze začátku pandemie, která ukazovala extrémně nízkou efektivitu distanční výuky. Školy se s podporou MŠMT musí zaměřit na žáky, kteří zaznamenali nejmenší posun během distanční výuky.


Náš odhad vychází z opakování identických testů na panelu 88 škol z celé ČR před a během pandemie. Výsledky žáků pátých tříd v českém jazyce a matematice byly v květnu 2021 stejné či mírně horší než u žáků pátých tříd v únoru 2020. Za normálních okolností v tomto období ale dochází k významnému zlepšování studentů.


Stagnace a zaostání naznačuje, že žáci ztratili zhruba 3 měsíce učení. Průměrný žák z letošního testování (po očištění vlivu odlišného termínu) se zhoršil o 15-17 percentilních bodů. Detailnější analýza ukazuje, že se zhoršilo 60 % škol v češtině a 69 % škol v matematice.


Absolutní výsledky a výsledky při modelování, kdyby testování proběhlo v únoru 2020 a 2021

Reálný dopad na žáky může být vyšší i nižší kvůli náhodné statistické odchylce. Další modelace ukazují, že k propadu gramotností žáků došlo s 95% jistotou. Část tohoto dopadu mohly ovšem školy za zhruba již 2 měsíce probíhající prezenční výuky dohnat.


Školy s podprůměrnými výsledky v roce 2020, do kterých chodí více dětí s vysokoškolsky vzdělanými rodiči, se propadly významně méně ve srovnání se školami s méně vzdělanými rodiči. „Výsledky ukazují, že slabší žáci se vzdělanějšími rodiči mohli profitovat z domácího prostředí a účasti rodičů na jejich vzdělávání. Jejich výsledky neklesly tolik. Zato školy, kde je více dětí s nízkým socioekonomickým statusem a horšími výsledky, zaostaly výrazně. Jelikož již před pandemií měly tyto školy nízké výsledky, je u nich vysoké riziko dalšího zaostávání a vzdělávací neúspěšnosti.“ říká výzkumník PAQ Research Václav Korbel.


Dopad pandemie podle vzdělání rodičů a výsledků na školní úrovni

Ztracené učivo jde „dohnat“ a ministerstvo školství za tím účelem správně připravilo Národní plán doučování cílící na děti s primárně vyššími absencemi a horším prospěchem. Podle našich výsledků by další prostředky měly cílit přímo na školy s nejnižším socioekonomickým statusem a horšími výsledky.


„Pandemie podtrhla potřebu mít nástroj, jak identifikovat potřebné školy a žáky. Žáci z chudších rodin, které například pobírají přídavek na dítě, nejen po pandemii potřebují podporu ve vzdělávání pro vyrovnání rozdílů učení z domova. Kromě doučování je ale potřeba i aktivizace dětí v nízkoprahových volnočasových aktivitách,“ komentuje Daniel Prokop, sociolog a zakladatel PAQ Research.


Naše odhady dopadů na učení jsou vyšší než odhady dopadů celého školního roku 2020/21 na výsledky v USA, nicméně nepotvrzují výzkumy zkraje pandemie, které například v Nizozemí naměřily takřka nulovou efektivitu distanční výuky. Monitoring výsledků vzdělávání by v Česku měl probíhat kontinuálně ve výrazně robustnějším měřítku a měl by umožňovat i (mikro)regionální srovnání. Vzdělávací politika musí být opřena o kvalitní sběr dat a jejich interpretaci.


Sběr dat realizovala společnost Kalibro. Šetření proběhlo na stejných 88 školách v 2020 a 2021 s využitím stejného testu v obou letech. Díky tomu sledujeme změnu výsledků různých kohort žáků 5. tříd, kteří navštěvují stejnou školu. Celkově se jedná o 2234 žáků v roce 2021 a 2207 v roce 2020. Do testování Kalibro se nedostatečně zapojují nejslabší školy a školy s žáky s velmi nízkým socioekonomickým statusem.





564 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše