Chytřejší daně, informovanost a rovné vzdělávání. Studie popisuje cesty k finančnímu zdraví
Pandemie, válka na Ukrajině, inflace, raketový růst energií — souběh krizí zásadně zhoršuje finanční situaci. V Česku narostl počet domácností s příjmy pod hranicí chudoby z podzimních 10 % na dubnových 16 %. Špatná finanční situace přitom souvisí i s fyzickým a duševním zdravím. Můžeme proto hovořit také o finančním zdraví, které představuje zásadní předpoklad pro šťastný a úspěšný život. V naší nové studii koncept finančního zdraví definujeme jako schopnost uspokojit relevantní finanční potřeby a připravit se na neočekávané finanční krize. Zejména ale navrhujeme, jakými cestami finanční zdraví posilovat u dětí i dospělých. Finanční zdraví totiž nestojí pouze na finančním vzdělávání, ovlivňuje ho spousta faktorů – od daňového systému přes kvalitu škol po sociální kapitál.
[Studii jsme vytvořili pro Nadaci České spořitelny. Nadace se se zaměřuje na děti a mladé lidi, ve kterých vidí základ budoucí prosperity celé země. Proto u nich vzděláváním rozvíjí takové kompetence, které budou přispívat k jejich větší nezávislosti, soběstačnosti a finančnímu zdraví. Celou studii stahujte jako PDF]
PAQ_financni_zdravi
.pdf
Download PDF • 1.95MB
Co všechno tedy má dopady na finanční zdraví? V dětství má největší vliv sociální zázemí, vzdělávání (finanční, čtenářské a matematické gramotnosti), ale i socioemoční faktory. V dospělosti má velké účinky zase sociální a daňový systém, (ne)znalost pomoci, sociální kapitál či finanční vzdělávání.
Různé faktory spolu souvisí a vzájemně se ovlivňují. To ilustrujeme na diagramech. První z nich shrnuje situaci dětí a mládeže.
Posilovat finanční zdraví mohou zjednodušeně řečeno intervence dvojího typu. První část intervencí mění prostředí – vzdělávací či daňový systém –, které podmiňuje podmínky a rozhodování jednotlivců. Druhá část je cílenější a zajímá se o posílení různých forem gramotnosti či podporu znevýhodněných dětí.
Vliv prostředí popisuje levá část diagramu. Vidíme, že životy mladých lidí zásadně ovlivňuje zdejší vzdělávání. To v Česku, jak víme z řady výzkumů, trpí velkými nerovnostmi. Kvalita vzdělávání kolísá regionálně a oproti většině Evropy vzdělávací úspěch závisí hodně i na tom, do jak zajištěné rodiny se dítě narodí. To znamená: školy neslouží jako výtah pro všechny děti, ale spíš reprodukují sociální nerovnosti.
Ve studii proto navrhujeme řadu intervencí, které pomáhají vzdělávání zlepšit. Dodáváme přitom, jací aktéři mohou o reformy usilovat. Velký efekt mají třeba programy rané péče pro znevýhodněné děti. Na ně mohou tlačit neziskové organizace. Dopad může mít též boj proti absencím u dětí z ohrožených lokalit. Intervence, kde spolupracují školy, nezisková organizace i rodina, mohou snižovat absence až o 5 %. Jedná se proto o intervenci s velkým efektem.
Každou intervenci posuzujeme právě podle dlouhodobosti efektu a její efektivity.
Finanční zdraví stojí na jednoduchém předpokladu: kapitál je důležitý, do hry nicméně vstupují také gramotnosti a chování. Mluvíme zejména o finanční gramotnosti. Jak ukazuje diagram, vliv na ní má řada proměnných, zásadní ale zůstávají vzdělávací nerovnosti. Nižší finanční gramotnost mají zejména děti, které pochází ze sociálně zranitelného prostředí. Chudoba působí stres, který ovlivňuje kognitivní a nekognitivní schopnosti dětí, a spolu s nekvalitním vzděláváním vede i k nízkým aspiracím.
Zásadní vliv na finanční gramotnost tak mohou mít zejména už zmíněné programy rané péče, boj proti předčasným odchodům ze vzdělávání či podpora uchování bytových forem bydlení a omezení stěhování rodičů. Až na jejich základě můžeme efektivně zlepšovat matematickou a čtenářskou gramotnost, z níž ta finanční vychází.
Programů zaměřených na finanční gramotnost existuje už teď vícero. Jaké ale mají dopady, úplně zřejmé není. Chybí totiž jejich vyhodnocování. Evaluaci proto považujeme za důležitý první krok, který musí předcházet podpoře různých forem vzdělávání. Ideální variantu představuje národní měření finanční gramotnosti, které by sjednotilo, k jakým konkrétním testovatelným znalostem a dovednostem má školní výuka a další programy finančního vzdělávání směřovat.
Už dnes přitom víme, že ve školách chybí vzdělávání zaměřené na finanční chování v online prostředí. Do něj se přitom se přesouvá stále víc lidských aktivit, včetně těch spojených s penězi. I seznamování s riziky spojenými s internetem proto uvádíme jako jednu z oblastí pro potenciální intervence.
Komplexní intervence – zaměřené na proměnu prostředí i znalosti jedinců – by ideálně ideálně měly vést do situace, kdy lidé mohou a dokážou:
hladce vést krátkodobé finance, zvládají přitom průběžně plnit finanční závazky a naplňovat ve spotřební potřeby
připravit se na finanční šoky a zocelit se z nich
mít dlouhodobější perspektivu, která zahrnuje plnění cílů a udržení nebo zlepšení well-beingu
zažívat úspěch přesahující naprosté minimum, která posiluje pocity sebedůvěry a well-beingu (používá se v mnoha, ale ne ve všech výzkumech)
Dospělým pomůžou chytřejší daně a znalost dávek
Situace dospělých se oproti dětem v něčem liší: do hry mnohem víc vstupují už naučené vzorce chování. Prostor pro intervence ale zůstává.
Začněme opět u prostředí. Klíčový faktor finančního zdraví u dospělých představuje chudoba a nastavení sociálního a daňového systému, které s ní přímo souvisí. V Česku dlouhodobě daňový systém zatěžuje nízkopříjmové zaměstnance, i pracující se tak potýkají s chudobou. Ohrožení mladí lidé a nižší střední třída přitom nemají často nárok na sociální podporu, která navíc není valorizovaná v čase. Inflace přitom svým rozložením dopadá nejvíc na chudší skupiny, které se aktuálně nejvíc ze všech potýkají s nárůstem cen energií.
Nejdůležitějším faktorem tak je nastavení daňového či dávkového systému, kdy navrhujeme snížení daňové zátěže nízkopříjmových a částečným úvazkům. O tom rozhoduje stát. Jeho intervence ale musí jít ruku v ruce s nezávislými analýzami dopadů, o něž se mohou starat neziskové organizace či finanční domy. Nadační a finanční sektor také může financovat opatření, které omezují chudobu a bytovou nouzi, mají přitom velký pákový efekt. Patří sem garance nájemního bydlení nebo nabídky kaucí na splátky.
Důležitou oblast představuje též informovanost. Vzhledem k cenám energií roste důležitost energetického rozměru finanční gramotnosti – tedy informovanost o spotřebě energií, využívání technologií pro její sledování a redukci. To je jedna z oblastí, kde dávají intervence smys
Nejvíc se ale problém s špatnou informovaností projevuje v nevyužívání sociálních dávek. V Česku je nevyužívá až 70 % domácností, kde na ně mají nárok. Lidé často neví, že určitá forma podpory vůbec existuje, nebo mají špatné informace o kritériích. V zahraničí problém řeší automatizovaným přidělováním podpory či personalizovanou komunikací. Pomoci může také zviditelnění problému jako takového. To vše zohledňují i intervence, které navrhujeme.
I v tomto případě se jedná pouze o relativně drobné kamínky, z nichž musíme poskládat celou mozaiku. Celý plán na její doplnění – komplexní plán na posílení finančního zdraví – najdete v přiložené studii.