• Daniel Prokop

Dopady pandemie covid-19 na wellbeing žáků

Aktualizováno: před 3 dny

(podrobná výzkumná zpráva v PDF)

Žáci chodí (prezenčně) do školy raději než před pandemií

Vztah ke své škole zůstává u většiny žáků pozitivní (87 %). Nižší je u žáků, kteří při distanční výuce zaostávali, ale i u nich došlo k posunu oproti situaci před uzavřením škol. Žáci během pandemie častěji uváděli, že rádi chodí (prezenčně) do školy (posun z 65 na 80 %). To je pravděpodobně z důvodu, že během distanční výuky si více uvědomili význam socializační funkce školy a setkávání se spolužáky a učiteli.

Významné zhoršení duševního zdraví žáků, především u žáků nestíhajících učivo během online výuky

Čtvrtina žáků vykazuje duševní nepohodu, která výrazně souvisí s nestíháním látky probírané během distanční výuky. Ke zhoršení wellbeingu oproti době před pandemií došlo u žáků všech ročníků, ke kterým máme porovnání (5., 7. a 9. třídy). Frekventovanější je především výskyt špatných nálad (nárůst o 20 p. b.), ale častěji žáci také reportují podrážděnost nebo problémy se spánkem.

Konflikty v rodinách horší pouze při delším uzavření škol

Naše šetření naopak nedokládá vliv pandemie covid-19 na mezilidské vztahy. Žáci nezaznamenali zhoršení vztahů se svým okolím, a to ani na prvním ani druhém stupni. Pouze rodiče deklarovali zvýšenou míru konfliktů v obdobích déle trvající uzávěry (na jaře 2020 a 2021).


Rozdíly ve vzdělávacích aspiracích dívek a chlapců se zvýšily

Aspirace se během pandemie u žáků 9. ročníku výrazně nezměnily. Prohloubily se ale rozdíly mezi dívkami a chlapci. Takřka 3/4 dívek chce dokončit vysokou školu, chlapců jen 40 %. To je zvýšení rozdílu o 15 p. b. oproti roku 2018. Pandemie rozdíly mezi dalšími skupinami neprohloubila. Kromě dlouhodobě nízkých aspirací dětí ze znevýhodněných rodin, často bez ohledu na jejich kognitivní předpoklady, může tak pandemie ovlivnit rozložení dívek a chlapců v oborech středních škol.

Implikace pro české školství

Pandemie dopadá nejen na učení žáků, ale také na jejich wellbeing, prožitky a aspirace. Opatření, která cílí na zmírnění dopadů pandemie, by se kromě výdajů na doučování měla zaměřit také na podporu wellbeingu a socializačních funkcí školy.

Finančně podpořit by se měl jak rozvoj kapacit v rámci škol a školních poradenských pracovišť (výchovní poradci, preventisté, školní psychologové, speciální pedagogové, legislativně stále neukotvení sociální pedagogové a další), tak i další vzdělávání ředitelů a učitelů v této oblasti. To vše je rovněž propojeno s otázkami cílů a obsahu vzdělávání (revize kurikula) i pregraduální přípravy budoucích pedagogů. K dalším opatřením viz např. zde.

Plánovaná centra středního článku podpory by měla zahrnovat odborníky, kteří dokáží školám pomoci nejen v oblastech administrativy a pedagogiky, ale také v oblasti wellbeingu a duševního zdraví. Proces rozvoje školních týmů je dlouhodobý a vyžaduje velké množství odborníků (např. školních psychologů), kteří v současnosti nejsou k dispozici. Je proto nutné zajistit dlouhodobost a systémovost financování, rozvoje a metodického vedení. Podpora by se taktéž měla více zaměřit na školy a žáky, kteří ji na základě objektivních kritérií potřebují nejvíce.

Vzhledem k dlouhodobým nákladům zavření škol a dopadům na wellbeing dětí by zachování prezenční výuky při případných dalších vlnách pandemie mělo být prioritou oproti jiným složkám života (např. hromadná setkávání, některé služby) a výdajům na preventivní opatřením jako např. testování.



710 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše