• Daniel Prokop

Distanční výuka: 36 % žáků cítilo, že nestíhá. Pokles motivací. Podporu chtějí rodiče nižších vrstev

Aktualizováno: čvc 1

(podrobná výzkumná zpráva v PDF) Tato prezentace je první částí projektu, v kterém společnosti PAQ Research a Kalibro chtějí kvůli absenci dalších datových zdrojů popsat dopady distanční výuky a poskytnout data pro cílení podpůrných opatření. Celkem vydáme tyto reporty:

1. Vnímání distanční výuky žáky a poptávka podpůrných opatření rodiči (tento report) 2. Dopady na wellbeing a duševní zdraví žáků (vydání srpen – září 2021)

3. Dopady na matematickou a čtenářskou gramotnost – hlavní část, která pochází z testování Kalibro na více než 90 školách v 5. třídách (vydání srpen–září 2021)

Hlavní zjištění této studie:

Více než jedna třetina žáků nestíhala probíranou látku

Více než třetina (36 %) žáků říká, že se během distanční výuky nestíhala naučit probíranou látku. Větší potíže s učivem lze zaznamenat u žáků s nižším vzděláním rodičů či u rodičů samoživitelů (přes 45 % z nich). Pro většinu (63 %) byla distanční výuka zajímavá. Avšak pouze polovina žáků se hodiny na dálku těšila. Výrazně nižší motivace měli žáci na 2. stupni, což je problém českého školství obecně.


Žáci se cítili méně motivovaní než při výuce ve škole

Podstatná část žáků při distanční výuce ztratila motivaci. Okolo poloviny říká, že výuka byla méně zajímavá (57 %) a že se méně těšili na vyučování (52 %) a velká část žáků cítila i menší motivace se hodně naučit (41 %). Jen pro pětinu žáků byla distanční výuka zajímavější. Pokles motivací byl silnější mezi žáky, kteří zároveň cítili, že nestíhají probíranou látku.




Časté sdílení či půjčování techniky

Celých 41 % žáků pracovalo během distanční výuky na počítači, který sdíleli s rodiči či spolužáky (35 %) či ho měli zapůjčený ze školy. Sdílení probíhalo častěji s rodiči – což může být problém, když rodič zároveň pracoval z domova. Problémy s technikou měli nižší sociální vrstvy, ale také děti na 1. stupni, kde rodiny v oblasti ICT mohli být méně připraveny.


Vysoká poptávka po doučování i mezi rodiči z nižších sociálních skupin

Takřka 2 z 5 rodičů (38 %) říkají, že by v případě svého dítěte uvítali, aby mu/jí škola v dalším roce poskytla nějakou formu doučování. Zhruba šestina (17 %) by uvítala nějaký typ doučování svého dítěte mimo školu (např. od NGO). Rodiče v „doučování“ spoléhají více na školu a příliš jim nezáleží na tom, zda bude individuální či skupinové. To naznačuje, že jim obecně záleží na tom, aby škola pomáhala dohánět případně zaostávání a poskytovala podporu – a příliš jim nezáleží na formě.

Rodiče bez maturitního vzdělání výrazně častěji v doučování spoléhají na školu. Poptává ho více než polovina z nich a souhlasila by s ním drtivá většina. Není tedy pravda, že by jim na vzdělávání dětí nezáleželo a případné podpůrné programy by nechtěli využívat.


Pětina žáků cítila zaostávání a jejich rodiče chtějí podporu. Častěji z nižších sociálních skupin

Při cílení podpory prostřednictvím doučování, je nutné porovnat vnímaní rodičů po potřebě doučování svých dětí a pohled samotných žáků – tedy například to, zda cítili zaostávání během distanční výuky. Pro jednotlivé podporné programy je tak důležité stanovit kritéria, kterých žáků se má týkat a jaké má cíle. Jinak může mít omezenou efektivitu či vést k dalšímu posílení nerovností v rámci vzdělávacího systému v ČR, neboť může mířit např. žáky rodičů s vysokými aspiracemi, které míří např. na výběrové školy.

Asi 20 % žáků cítilo zaostávání v distanční výuce a jejich rodiče – kteří o zapojení do podpůrných programů mohou rozhodovat – by uvítali doučování. Častěji jde o žáky s rodiči s nízkým vzděláním, z neúplných rodin, s velkým počtem sourozenců (3 a více), s odlišným mateřským jazykem v domácnosti a o děti, které během distanční výuky používali zapůjčenou techniku. V těchto skupinách se zastoupení cílové skupiny pro doučování pohybuje okolo 30 %.



Rodiče preferují nízkoprahové volnočasové aktivity i péči o duševní zdraví svých dětí

Takřka polovina rodičů (49 %) napříč skupinami by uvítala, pokud by se jejich děti v rámci podpůrných programů po epidemii mohly zapojit do nízkoprahových (nejlépe zdarma) volnočasových sportovních či kulturních aktivit. Každý 7. rodič by uvítal, pokud by jeho dítě mělo individuální podporu školního psychologa či jiných pracovníků v oblasti duševního zdraví. U těchto podpůrných opatření nezáleží tolik na sociálním statusu, ale na tom, zda žáci pociťovali přetížení v distanční výuce a zhoršili se jim vztahy s vrstevníky a v rodině.

Letní kempy pro nižší sociální skupiny

Účast dítěte na letních kempech, které letos mimo jiné významně podporuje MŠMT, by uvítala více než šestina rodičů (18 %). Častěji to platí pro rodiče z nižších sociálních skupin či z neúplných rodin – zde to je více než čtvrtina. S ohledem na nezacílenost financování zůstává otázkou, zdali se jich zúčastní potřební žáci.


Metodika:

Výzkum mapoval postoje k distanční výchově a podpůrným opatřením na reprezentativním vzorku 1401 žáků 1. až 9. tříd. Hlavním cílem je dodat kontextová data k designu některých opatření, které se chystá na podzim 2021 realizovat či podporovat vláda či Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (např. doučování či jiné).


Na otázky, které se týkají vnímání a trávení distanční výchovy odpovídali žáci s asistencí rodičů u mladších ročníků (1–4. třída). Na otázky, které se týkaly poptávky po podpůrných opatřeních – doučování, letní kempy, nízkoprahové volnočasové aktivity – odpovídali rodiče žáků, kteří o účasti v nich mohou rozhodovat. Náš vzorek (po vážení) kopíruje složení populace českých žáků z hlediska pohlaví, vzdělání rodičů, ročníku ZŠ, kraje a velikosti školy. Tato analýza je prvním reportem z komplexního výzkumu, jenž finančně podpořili následující osoby či subjekty, kterým tímto děkujeme: Nadace BLÍŽKSOBĚ, Deník N, Silke Horáková, Livesport, Dušan Šenkypl - Pale Fire Capital, Jan Školník - HOBRA - Školník s.r.o., Broumov, Libor Winkler, Jan Žůrek

838 zobrazení